66.
kapitola — Léˇcky
Knˇeží a pˇrední muži tiše vyslechli Kristovy ostré výtky. Nemohli
je vyvrátit. Ještˇe více se však utvrdili v rozhodnutí zmocnit se jej,
a proto k nˇemu poslali zvˇedy, “kteˇrí mˇeli pˇredstírat, že to myslí
upˇrímnˇe, aby jej pˇristihli pˇri výroku, pro nˇejž by ho mohli vydat
vladaˇrovˇe moci a soudu”.
Lukáš 20,20
.
Neposlali za ním starší
farizeje, se kterými se Ježíš ˇcasto setkával, ale horlivé a nadšené
mladíky. Mysleli si totiž, že je Kristus nezná. Doprovázeli je i nˇekteˇrí
herodiáni. Také oni mˇeli vyslechnout Kristova slova, aby potom, až
bude souzen, mohli proti nˇemu svˇedˇcit. Farizeové a herodiáni byli
úhlavními nepˇráteli, nenávist ke Kristu je však tentokrát spojila.
O dani
Farizeové se stále rozˇcilovali, že na nich ˇRímané vymáhají danˇe.
Byli pˇresvˇedˇceni, že placení tˇechto dávek je v rozporu s Božím
zákonem. Jednou je napadlo, že otázka daní by mohla být dobrou
léˇckou pro Ježíše. Zvˇedové k nˇemu pˇrišli a pˇredstírali, že upˇrímnˇe
touží znát své povinnosti. Ptali se: “Mistˇre, víme, že správnˇe mluvíš
a uˇcíš a nestraníš nikomu, nýbrž uˇcíš cestˇe Boží podle pravdy. Je
nám dovoleno dávat daˇn císaˇri, nebo ne?”
Lukáš 20,21.22
.
Slova “víme, že správnˇe mluvíš a uˇcíš” mohla být obdivuhod-
ným vyznáním, kdyby je ovšem mysleli upˇrímnˇe. Bylo to pravdivé
svˇedectví, ale zvˇedové je ˇrekli jen proto, aby Ježíše oklamali. Fa-
rizeové dobˇre vˇedˇeli, že Kristus mluví a uˇcí pravdu, a podle svých
vlastních slov budou souzeni.
Zvˇedové se domnívali, že se jim podaˇrilo lstivý zámˇer skrýt. Ježíš
však ˇcetl v jejich srdci jako v otevˇrené knize a jejich pokrytectví
prohlédl. ˇRekl: “Co mˇe pokoušíte?” Ukázal, že zná jejich skrytý
úmysl, a dal jim tak znamení, které nežádali. Ještˇe více je zmátl,
když dodal: “Ukažte mi denár!” Pˇrinesli mu jej a on se zeptal: “ ˇCí je
tento obraz a nápis?” Odpovˇedˇeli: “Císaˇr˚uv.” Ježíš ukázal na slova
474
