472
Touha vˇek˚u
skálou pádu’. Oni pˇricházejí k pádu svým vzdorem proti slovu.”
1.
Petr ˚uv 2,3-8
.
Pro vˇeˇrící je Kristus pevným základem. D˚uvˇeˇrují mu a podˇrizují
se mu, obraznˇe ˇreˇceno — padají na skálu a tˇríští se. Padnout na
skálu a rozbít se znamená zˇríci se vlastní spravedlnosti a jít ke Kristu
s pokorou dítˇete, litovat svých hˇrích˚u a vˇeˇrit v jeho odpouštˇející
lásku. Jen vírou a poslušností m˚užeme stavˇet na Kristu jako na svém
základu.
Na tomto živém kameni mohou stavˇet jak Židé, tak i pohané.
Kristus je jediným základem, na nˇemž m˚uže naše stavba bezpeˇcnˇe
spoˇcinout. Je dost velký a silný na to, aby unesl tíhu celého svˇeta i
jeho bˇremen. ˇClovˇek, který je spojen s Kristem, živým kamenem, a
staví na nˇem, se sám také stává živým kamenem.
Mnoho lidí se vlastními silami otesává, obrušuje a zkrášluje.
“
Živými kameny” se však stát nemohou, protože nejsou spojeni
s Kristem. Bez spoleˇcenství s Ježíšem nem˚uže být nikdo spasen.
Nebude-li v nás pˇrebývat Kristus, nem˚užeme odolat bouˇrím poku-
šení. Naše vˇeˇcné bezpeˇcí závisí na pevnosti základního kamene naší
stavby. Mnozí lidé dnes stavˇejí na neovˇeˇrených základech. Když po-
tom pˇrijdou deštˇe, silné bouˇre ˇci záplavy, jejich d˚um se zˇrítí, protože
není postaven na Skále vˇeˇcnosti, na úhelném kameni, Ježíši Kristu.
Pro lidi, kteˇrí “pˇricházejí k pádu svým vzdorem proti slovu”,
je Kristus skálou, o kterou klopýtají. Ale “kámen, který stavitelé
zavrhli. . . , se stal kamenem úhelným”. Stejnˇe jako zavržený kámen
snášel i Kristus ve svém pozemském životˇe opovržení a urážky. “Byl
v opovržení, kdekdo se ho zˇrekl, muž plný bolestí, zkoušený nemo-
cemi. . . , tak opovržený, že jsme si ho nevážili.”
Izajáš 53,3
.
Blížila
se však doba, kdy mˇel být oslaven. “Ve svém zmrtvýchvstání” bude
[381]
“
uveden do moci Božího Syna”.
ˇRíman˚um 1,4
.
Pˇri svém druhém
pˇríchodu se zjeví jako Pán nebe i zemˇe. Lidé, kteˇrí se jej chystají
ukˇrižovat, uznají jeho velikost. Zavržený kámen se pˇred zraky celého
vesmíru stane kamenem úhelným.
“
Na koho on padne, toho rozdrtí.”
Matouš 21,44
.
Lid, který
zavrhl Krista, se mˇel již brzy stát svˇedkem zkázy svého mˇesta i
celého národa. Jeho sláva mˇela být zniˇcena a rozmetána jako prach.
Co bylo pˇríˇcinou pádu Žid˚u? Skála. Kdyby na ní byli stavˇeli, mohla
být jejich záštitou. Byla to Boží dobrota, jíž pohrdali, spravedlnost,
kterou odmítali, milosrdenství, které pˇrehlíželi. Lidé se stavˇeli proti