Lazarovo vzkˇríšení
419
Lazar zemˇrel. Kdyby jej byl uzdravil z nemoci, nebyl by už potom
vykonal zázrak, který je nejpˇresvˇedˇcivˇejším d˚ukazem jeho božství.
Kdyby byl Kristus u l ˚užka nemocného Lazara, Lazar by neze-
mˇrel, protože satan by nad ním nemˇel žádnou moc. V pˇrítomnosti
Dárce života by nad ním smrt nemohla zvítˇezit. Proto Kristus nespˇe-
chal. Dovolil, aby nepˇrítel uplatnil svoji sílu, potom jej však vyhnal
a porazil. Dopustil, aby Lazar podlehl smrti a aby jej zarmoucené
sestry vidˇely v hrobˇe. Dobˇre vˇedˇel, že pohled na mrtvou tváˇr milo-
vaného bratra bude pro jejich víru ve Vykupitele tˇežkou zkouškou.
Vˇedˇel však i to, že boj, kterým budou muset projít, jejich víru ještˇe
posílí. Všechno jejich utrpení prožíval s nimi. S pˇríchodem otálel,
ale to neznamenalo, že by je snad mˇel ménˇe rád. Vˇedˇel, že kv˚uli
nim, kv˚uli Lazarovi, kv˚uli sobˇe i uˇcedník˚um musí zvítˇezit.
“
Kv˚uli vám, abyste uvˇeˇrili.” Lidé, kteˇrí se odevzdávají do Boží
péˇce, poznají, že právˇe ve chvílích nejhlubšího zoufalství je jim Boží
pomoc nejblíže. S vdˇeˇcností se potom budou ohlížet na nejhorší ob-
dobí svého života. “Pán však dovede vytrhnout zbožné ze zkoušky.”
2.
Petr ˚uv 2,9
.
Vyvede je z každého pokušení a utrpení, jejich víra se
upevní a budou mít bohatší zkušenosti.
Kristus se nevydal za Lazarem okamžitˇe také proto, že chtˇel
prokázat milost i tˇem, kdo jej nepˇrijali. Nespˇechal, aby vzkˇríšením
Lazara mohl svému tvrdohlavému nevˇeˇrícímu lidu znovu dokázat, že
on je skuteˇcnˇe “vzkˇríšení a život”. Kristus se nechtˇel vzdát nadˇeje na
záchranu svého lidu, ubohých bloudících ovcí z izraelského domu.
Trápila jej jejich zatvrzelost. Ve svém milosrdenství se rozhodl jim
ještˇe jednou dokázat, že je Spasitelem a že jako jediný m˚uže odhalit
život a nesmrtelnost. Chtˇel jim podat d˚ukaz, který knˇeží nebudou
moci vyvrátit. Proto cestu do Betanie odkládal.
[338]
Vzkˇríšení Lazara bylo vrcholným zázrakem, který mˇel oznaˇcit jeho
dílo Boží peˇcetí a potvrdit jeho božství.
Cestou do Betanie Ježíš jako obyˇcejnˇe uzdravoval nemocné a
pomáhal trpícím. Když dorazil na místo, poslal sestrám vzkaz, že
již pˇrišel. Nešel hned do domu, ale z˚ustal v ústraní u cesty. Nemˇel
rád okázalé obˇrady Žid˚u, které poˇrádali, když zemˇrel nˇekdo z jejich
pˇrátel nebo pˇríbuzných. Slyšel kvílení najatých plaˇcek a nechtˇel se se
sestrami mrtvého setkat v takovém zmatku. Kromˇe truchlících pˇrátel
tam byli i pˇríbuzní rodiny. Nˇekteˇrí z nich mˇeli v Jeruzalémˇe vysoké
