404
Touha vˇek˚u
ním, ale nepoznali ho ani si ho nevážili. Teprve nyní si uvˇedomili
svoji nevˇeru a drásalo jim to srdce.
Když se proti nim knˇeží a pˇrední muži spojili, pˇrivedli je pˇred
veleradu a uvˇeznili, tˇešili se Kristovi následovníci z toho, že “se
jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno”.
Skutky 5,41
.
Radovali se, že mohli lidem i andˇel ˚um dokázat, že poznali Kristovu
slávu a rozhodli se jej následovat za každou cenu.
Bez osvícení Duchem svatým nemohou lidé Kristovu slávu po-
znat. To platí dnes, stejnˇe jako v dobˇe apoštol ˚u. Kˇrest’anství, které
se vzhlíží ve svˇetˇe a pˇrizp˚usobuje se mu, si pravdy a Božího díla
neváží. Kristovi následovníci nechodí po cestách pohodlí, pozemské
slávy a ústupk˚u svˇetu. Jdou úplnˇe vpˇredu po úzkých namáhavých
stezkách plných ponížení a pohany, v ˇcele boje “proti mocnostem,
silám a všemu, co ovládá tento vˇek tmy, proti nadzemským duch˚um
[324]
zla”
Efezským 6,12
.
Dnešní knˇeží a farizeové je utlaˇcují, spílají jim
a nechápou je stejnˇe jako ti, kteˇrí žili v Kristovˇe dobˇe.
Boží království pˇrichází bez vnˇejší okázalosti. Duch sebezapˇrení,
kterým se evangelium Boží milosti vyznaˇcuje, je v naprostém roz-
poru s duchem svˇeta a nikdy se s ním neshodne. “Pˇrirozený ˇclovˇek
nem˚uže pˇrijmout vˇeci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a ne-
m˚uže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.”
1.
Korintským
2,14
.
V dnešním náboženském svˇetˇe je mnoho lidí, kteˇrí podle svého
pˇresvˇedˇcení usilují o nastolení Kristova království. Chtˇejí je zˇrídit
na zemi jako svˇetské panství. Chtˇejí uˇcinit našeho Pána vládcem
království tohoto svˇeta, jeho dvor˚u, armád, zákonodárných sbor˚u,
palác˚u i tržišt’. Pˇredstavují si, že bude vládnout prostˇrednictvím
zákon˚u ustavených lidskou mocí. Kristus tu však již není osobnˇe
pˇrítomen, a proto chtˇejí jednat místo nˇeho a sami prosazovat zákony
jeho království. Po zˇrízení právˇe takového království toužili Židé v
Ježíšovˇe dobˇe. Kdyby byl býval ochoten ujmout se svˇetské vlády,
uzákonit vše, co považovali za Boží zákony a jmenovat je vykladaˇci
své v˚ule a vykonavateli své moci, byli by jej pˇrijali. On však ˇrekl:
“
Moje království není z tohoto svˇeta.”
Jan 18,36
.
Pozemský tr ˚un by
byl nikdy nepˇrijal.
Vláda, za které Ježíš žil, byla úplatná a nespravedlivá. Všude se
projevovala zkaženost — vydˇeraˇcství, nesnášenlivost a kruté násilí.
Pˇresto se Spasitel o žádnou vnˇejší nápravu spoleˇcnosti nepokusil.
