398
Touha vˇek˚u
touto cestou a musel se s ranˇeným setkat. Sám sebe pˇresvˇedˇcoval,
že jeho se ta záležitost netýká.
Oba muži zastávali svatý úˇrad a považovali se za vykladaˇce
Písma. Patˇrili ke zvláštní vyvolené vrstvˇe. Mˇeli být zástupci Boha
mezi lidmi. Mˇeli “mít soucit s tˇemi, kdo chybují a bloudí” (
Žid˚um
5,2
)
a pomáhat ostatním pochopit velikou Boží lásku. Byli povoláni
k dílu, které pˇrišel konat i Ježíš, jak sám ˇrekl: “Duch Hospodin˚uv jest
nade mnou; proto mne pomazal, abych pˇrinesl chudým radostnou
zvˇest; poslal mne, abych vyhlásil zajatc˚um propuštˇení a slepým
navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu.”
Lukáš 4,18
.
Nebeští andˇelé sledují utrpení Božího lidu. Jsou pˇripraveni spo-
lupracovat s lidmi a pomáhat jim zmír ˇnovat na zemi útlak a bolest.
B˚uh ve své prozˇretelnosti vedl knˇeze a levitu cestou, na které ležel
[319]
zranˇený muž, aby vidˇeli, že potˇrebuje jejich soucit a pomoc. Celé
nebe ˇcekalo, zda se nad jeho utrpením slitují. Spasitel na poušti
promlouval k Žid˚um z oblakového a ohnivého sloupu, uˇcil je však
nˇeco úplnˇe jiného, než nyní slýchali od svých knˇeží a uˇcitel ˚u. Zá-
kon plný milosti pamatoval ve svých naˇrízeních i na zvíˇrata, která
nemohou vyjádˇrit své potˇreby a bolesti slovy. B˚uh prostˇrednictvím
Mojžíše Izraelc˚um naˇrídil: “Když narazíš na býka svého nepˇrítele
nebo na jeho zatoulaného osla, musíš mu jej vrátit. Když uvidíš, že
osel toho, kdo tˇe nenávidí, klesá pod svým bˇremenem, zanecháš ho
snad, aniž ho vyprostíš? Spolu s ním ho vyprostíš.”
2.
Mojžíšova
23,4.5
.
Pˇríbˇehem muže pˇrepadeného lupiˇci však chtˇel Ježíš poukázat
na utrpení bratra. S ním mˇeli mít daleko vˇetší slitování než s tažným
zvíˇretem. Mojžíš jim oznámil poselství, že Hospodin, jejich B˚uh,
“
B˚uh veliký, všemocný a vzbuzující bázeˇn. . . , zjednává právo si-
rotku a vdovˇe, miluje hosta”
5.
Mojžíšova 10,17.18
.
Proto pˇrikázal:
“. . .
host bude vám jako domorodec mezi vámi. Budeš ho milovat
jako sebe samého.”
3.
Mojžíšova 19,34
.
Jób ˇrekl: “Cizinec nez˚ustával pˇres noc venku, pocestnému jsem
otvíral dveˇre.” Když do Sodomy pˇrišli dva andˇelé v lidské podobˇe,
poklonil se jim Lot až k zemi a ˇrekl: “Snažnˇe prosím, moji páni,
uchylte se do domu svého služebníka. Pˇrenocujte.”
Jób 31,32
;
1.
Mojžíšova 19,2
.
Knˇez i levita všechna tato nauˇcení dobˇre znali, ale
neˇrídili se jimi. Byli vychováni v duchu národního fanatismu, stali
se z nich úzkoprsí a povýšení sobci. Když vidˇeli zranˇeného muže,
