390
Touha vˇek˚u
služby v Galileji a Ježíš jim pˇripomínal mnoho ze svých dˇrívˇejších
nauˇcení. Jako kdysi vyslal svých dvanáct uˇcedník˚u, “urˇcil Pán ještˇe
sedmdesát jiných a poslal je pˇred sebou po dvou do každého mˇesta i
místa, kam mˇel sám jít”.
Lukáš 10,1
.
Tito uˇcedníci byli urˇcitou dobu
s Ježíšem a pˇripravovali se na své dílo. Když Kristus vyslal dvanáct
uˇcedník˚u na jejich první samostatnou misijní cestu, provázeli jej na
cestˇe Galilejí další z jeho následovník˚u. Mˇeli tak pˇríležitost být s
ním v úzkém spoleˇcenství a uˇcit se pˇrímo od nˇeho. Nyní mˇela i tato
velká skupina zaˇcít samostatnˇe misijnˇe pracovat.
Pokyny, které dostalo sedmdesát uˇcedník˚u, se pˇríliš nelišily od
tˇech, které dal Ježíš svým Dvanácti. Jediný pˇríkaz, který dostalo
dvanáct uˇcedník˚u navíc, byl ten, že nemˇeli vstupovat do pohanských
a samaˇrských mˇest. Samaˇrané Ježíše krátce pˇredtím odmítli, ale jeho
láska k nim se nijak nezmˇenila. Když se sedmdesát uˇcedník˚u vydalo
v jeho jménu na cestu, navštˇevovali pˇredevším mˇesta v Samaˇrsku.
Spasitelova osobní návštˇeva Samaˇrí, chvála milosrdného Sama-
ˇrana, vdˇeˇcnost, kterou malomocný ze Samaˇrska jako jediný z deseti
projevil, když pˇrišel Kristu podˇekovat — to vše mˇelo pro uˇcedníky
velký význam a hluboce na nˇe zap˚usobilo. Když je Ježíš pˇred svým
nanebevstoupením povˇeˇroval pokraˇcováním v misijní práci, zmi-
ˇnoval Samaˇrsko, Jeruzalém a Judsko jako první místa, ve kterých
mají zaˇcít kázat evangelium. Na splnˇení tohoto poslání je pˇripravil
svým uˇcením. Když ve jménu svého Pána pˇrišli do Samaˇrska, lidé
je ochotnˇe pˇrijímali. Samaˇrané slyšeli o tom, že Kristus pochválil
pˇríslušníky jejich národa a prokázal jim milosrdenství. Vidˇeli, že
Kristus je i pˇres jejich hrubé chování k nˇemu stále miloval, a tím
si získal jejich srdce. Po jeho nanebevstoupení vítali Spasitelovy
posly a uˇcedníci sklidili mezi tˇemito lidmi, kteˇrí byli kdysi jejich
[313]
úhlavními nepˇráteli, bohatou úrodu. “Nalomenou tˇrtinu nedolomí,
nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy.”
Izajáš 42,3
. “
A
v jeho jménu bude nadˇeje národ˚u.”
Matouš 12,21
.
Když Ježíš vysílal svých sedmdesát následovník˚u do svˇeta, kladl
jim na srdce, stejnˇe jako pˇredtím dvanácti uˇcedník˚um, aby se ne-
vnucovali tam, kde nejsou vítáni. ˇRekl: “Když však pˇrijdete do
nˇekterého mˇesta a nepˇrijmou vás, vyjdˇete do jeho ulic a ˇreknˇete:
‘
Vytˇrásáme na vás i ten prach z vašeho mˇesta, který ulpˇel na našich
nohou! Ale to vˇezte: Pˇriblížilo se království Boží.’”
Lukáš 10,10.11
.
Nemˇeli tak ˇcinit ze vzteku ˇci uražené hrdosti, ale proto, aby lidé
