388
Touha vˇek˚u
evangelia milosti teprve zaˇcalo. On sám byl v plné síle a v nejlepších
letech. Proˇc by se nemˇel vydat do širého svˇeta a sloužit lidem slovem
[311]
milosti a dotekem uzdravující moci? Proˇc by se mˇel zˇríci potˇešení
ze šíˇrení svˇetla a radosti mezi miliony trpících a duchovnˇe slepých
lidí? Proˇc by mˇel pˇrenechávat žeˇn malovˇerným, nechápavým a ne-
rozhodným uˇcedník˚um? Proˇc by mˇel ted’ zemˇrít a zanechat díla na
jeho samém poˇcátku? Nepˇrítel, který útoˇcil na Krista v poušti, se
jej snažil pˇremoci i nyní. Lstivˇe a zákeˇrnˇe ho pokoušel. Kdyby byl
Ježíš jen na chvíli zaváhal a v zájmu své záchrany tˇreba jen trochu
zmˇenil plán, satan a jeho pomocníci by byli slavili vítˇezství a svˇet
by byl ztracen.
Ježíš však “upjal svou mysl k cestˇe do Jeruzaléma”.
Lukáš 9,51
.
Jediným zákonem jeho života byla Otcova v˚ule. Když ho v dˇetství
rodiˇce našli v chrámˇe, ˇrekl Marii: “Což jste nevˇedˇeli, že musím být
tam, kde jde o vˇec mého Otce?”
Lukáš 2,49
.
Když si Marie v Kánˇe
pˇrála, aby projevil svoji zázraˇcnou moc, odpovˇedˇel jí: “Ještˇe nepˇrišla
má hodina.”
Jan 2,4
.
Stejnými slovy odpovˇedˇel i svým bratr˚um,
když jej naléhavˇe žádali, aby šel na slavnost. V Božím plánu byla
hodina jeho obˇeti za hˇríchy lidí pˇresnˇe urˇcena, a tato chvíle se rychle
blížila. Nechtˇel selhat ani zaváhat. Vydal se do Jeruzaléma, kde mu
nepˇrátelé již dlouho usilovali o život. Tentokrát jej obˇetuje. Rozhodl
se vyjít vstˇríc pronásledování, sebezapˇrení, zavržení, odsouzení a
smrti.
Odmítnutí samaˇran ˚u
“
Poslal pˇred sebou posly. Vydali se na cestu a pˇrišli do jedné
samaˇrské vesnice, aby pro nˇeho vše pˇripravili.”
Lukáš 9,52
.
Lidé
jej však nechtˇeli pˇrijmout, protože byl na cestˇe do Jeruzaléma. Do-
mnívali se, že tím dává pˇrednost Žid˚um, které z duše nenávidˇeli.
Kdyby byl pˇrišel obnovit chrám a bohoslužbu na hoˇre Gerizím, byli
by ho s radostí uvítali. On však šel do Jeruzaléma, a proto jej odmítli
pˇrijmout. Neuvˇedomovali si, že zavírají dveˇre pˇred nejvzácnˇejším
darem nebes. Ježíš vyzval lidi, aby jej pˇrijali. Požádal je o laskavost
proto, aby se k nim mohl pˇriblížit a požehnat jim. Každou službu,
kterou mu lidé prokázali, odmˇenil svou vzácnou milostí. Samaˇrané
se však svými pˇredsudky a fanatismem o tyto dary pˇripravili.
