53.
kapitola — Poslední cesta do Jeruzaléma
V závˇeru své pozemské služby Kristus zmˇenil zp˚usob práce. Až
dosud se Spasitel vyhýbal rozruchu a nechtˇel být stˇredem zájmu
veˇrejnosti. Odmítal pocty lidí, a když se zdálo, že jejich nadšení
pˇresahuje rozumnou mez, odcházel na jiné místo. Stále znovu zd˚u-
razˇnoval, aby o nˇem nikdo nerozhlašoval, že je Kristus.
Na slavnost Svátku stánk˚u pˇrišel Ježíš do Jeruzaléma neˇcekanˇe
a tajnˇe. Když na nˇeho bratˇri naléhali, aby se veˇrejnˇe pˇredstavil
jako Mesiáš, ˇrekl jim: “M˚uj ˇcas ještˇe nenastal.”
Jan 7,6
.
Putoval
do Jeruzaléma nepozorovanˇe a ve mˇestˇe se objevil bez ohlášení a
bez ovací zástup˚u. Na jeho poslední cestˇe tomu však bylo jinak.
Pro nepˇrátelství knˇeží a rabín˚u Ježíš z Jeruzaléma na nˇejakou dobu
odešel. Nyní se tam vracel. Pˇricházel okružní cestou, zcela veˇrejnˇe,
a ohlašoval sv˚uj pˇríchod tak jako nikdy pˇredtím. Blížila se chvíle
jeho veliké obˇeti, a právˇe na ni bylo tˇreba zamˇeˇrit pozornost lidí.
“
Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn
ˇclovˇeka.”
Jan 3,14
.
Tehdy se zraky celého Izraele upíraly na vyvý-
šeného hada, symbol, který jim pˇrinášel uzdravení. Nyní se mˇely
všechny oˇci obrátit ke Kristu, k jeho obˇeti, jež pˇrinášela ztracenému
svˇetu spasení.
Ježíšovi bratˇri nepochopili Mesiášovo poslání a nebyli pevnˇe
pˇresvˇedˇceni o jeho božství, proto od nˇeho pˇri slavnosti stánk˚u žádali,
aby se veˇrejnˇe pˇredstavil lidu. Z podobného d˚uvodu mu nyní uˇced-
níci chtˇeli zabránit v cestˇe do Jeruzaléma. Ježíš jim již dˇríve ˇríkal,
co se tam s ním má stát. Uˇcedníci si to dobˇre pamatovali. Vˇedˇeli, že
náboženští v˚udcové jejich Mistra na smrt nenávidí, a byli by jej rádi
od cesty odradili.
Obavy, zklamání a nevíra milovaných uˇcedník˚u Ježíšovi cestu
nesmírnˇe ztˇežovaly. Nebylo snadné vést je do úzkosti a zoufalství,
které je v Jeruzalémˇe ˇcekaly. Satan využil situace a útoˇcil na Syna
ˇclovˇeka svým pokušením. Proˇc by mˇel právˇe ted’ jít do Jeruzaléma
vstˇríc jisté smrti? Všude kolem nˇeho byli lidé, kteˇrí toužili po chlebu
života. Na každém kroku ˇcekali trpící na jeho uzdravující slovo. Dílo
387
