374
Touha vˇek˚u
nosti, aby nebeské svˇetlo zkrášlilo jeho povahu vlastnostmi Kristova
charakteru.
Ježíš dál poukazoval na propastný rozdíl mezi postojem Žid˚u a
Abrahama: “Váš otec Abraham zajásal, že spatˇrí m˚uj den; spatˇril jej
a zaradoval se.”
Jan 8,56
.
Abraham nesmírnˇe toužil vidˇet zaslíbeného Spasitele. Z celého
srdce se modlil, aby ještˇe pˇred svou smrtí mohl spatˇrit Mesiáše. A
vidˇel Krista. Osvítilo jej svˇetlo z nebe a on poznal Kristovo božství.
Vidˇel jeho den a byl št’astný. Byla mu zjevena Boží obˇet’ za hˇrích.
Pˇredobraz této obˇeti znal z vlastní zkušenosti. Dostal pˇríkaz: “Vezmi
svého jediného syna Izáka, kterého miluješ. . . a tam ho obˇetuj jako
obˇet’ zápalnou.”
1.
Mojžíšova 22,2
.
Abraham položil zaslíbeného
syna, dítˇe, do nˇehož vkládal všechny své nadˇeje, na obˇetní oltáˇr.
Když potom stál vedle nˇeho a napˇráhl ruku s nožem, aby splnil
Boží pˇríkaz, uslyšel hlas z nebe: “Nevztahuj na chlapce ruku, nic
mu nedˇelej! Právˇe ted’ jsem poznal, že jsi bohabojný, nebot’ jsi
mi neodepˇrel svého jediného syna.”
1.
Mojžíšova 22,12
.
Abraham
musel projít touto strašlivou zkouškou, aby mohl spatˇrit Krist ˚uv
den a uvˇedomit si, jak nekoneˇcnˇe B˚uh miluje svˇet. Jeho láska je
tak veliká, že vydal svého jediného Syna nejpotupnˇejší smrti, aby
zachránil svˇet pˇred zkázou.
Abraham poznal Boha tak jako žádný jiný ˇclovˇek. Jeho prosba,
aby ještˇe pˇred svou smrtí mohl spatˇrit Krista, byla vyslyšena. Vidˇel
Krista; vidˇel vše, co m˚uže smrtelný ˇclovˇek vidˇet, a z˚ustat pˇritom
naživu. Cele se odevzdal Bohu, a proto mohl pochopit vidˇení o
Kristu. Bylo mu zjeveno, že obˇetováním jediného Syna pro záchranu
hˇríšného svˇeta pˇred vˇeˇcným zahynutím pˇrináší B˚uh nekoneˇcnˇe vˇetší
obˇet’, než by kdy ˇclovˇek mohl pˇrinést.
Abrahamova zkušenost odpovídá na otázku: “Jak pˇredstoupím
pˇred Hospodina? S ˇcím se mám sklonit pˇred Bohem na výšinˇe?
Mohu pˇred nˇej pˇredstoupit s obˇetmi zápalnými, s roˇcními býˇcky?
Cožpak má Hospodin zalíbení v tisících beran˚u, v deseti tisících
potok˚u oleje? Což smím dát za svou nevˇernost svého prvorozence, v
obˇet’ za sv˚uj hˇrích plod svého l ˚una?”
Micheáš 6,6.7
.
Abrahamova
slova: “M˚uj synu, B˚uh sám si vyhlédne beránka k obˇeti zápalné”
(
1.
Mojžíšova 22,8
)
i obˇetní zvíˇre, které B˚uh pˇripravil místo Izáka,
potvrzují, že nikdo nem˚uže pˇrinést obˇet’ sám za sebe a smýt tak sv˚uj
hˇrích. Pohanský obˇetní systém byl pro Boha naprosto nepˇrijatelný.
