49.
kapitola — Svátek stánk ˚u
Židé se mˇeli tˇrikrát do roka shromáždit v Jeruzalémˇe k oslavˇe
Hospodina. ˇCinili tak na pokyn neviditelného V˚udce Izraele, skry-
tého v oblakovém sloupu. V zajetí nemohli Židé toto ustanovení
dodržovat. Když se však vrátili do své zemˇe, opˇet slavnosti obnovili.
B˚uh si pˇrál, aby si jej lidé pˇri výroˇcních svátcích pˇripomínali. Až
na nˇekolik výjimek však knˇeží a v˚udcové národa na smysl slavností
zapomnˇeli. Kristus, který tato shromáždˇení lidu ustanovil a znal
jejich význam, byl svˇedkem jejich zvrácenosti.
Svátek stánk˚u byl posledním shromáždˇením v roce. B˚uh si pˇrál,
aby se lidé v této dobˇe zamýšleli nad jeho dobrotou a milosrdenstvím.
Staral se o celou zemi a žehnal jí. Bdˇel nad ní dnem i nocí. Sesílal jí
déšt’ i sluneˇcní paprsky, aby mohla plodit. Na palestinských pláních
i v údolích se sklízela úroda. Lidé ˇcesali olivy, stáˇceli vzácný olej a
ukládali jej do nádob. Také palmy nesly své plody. Z purpurových
hrozn˚u vína se lisovala št’áva.
Svátek trval sedm dní. Obyvatelé Palestiny a mnoha dalších
zemí opouštˇeli své domovy a vydávali se do Jeruzaléma, aby se
slavnosti mohli zúˇcastnit. Lidé pˇricházeli zblízka i zdaleka a na
znamení radosti pˇrinášeli dary. Staˇrí i mladí, bohatí i chudí tak chtˇeli
vzdát Bohu díky za hojnost, jíž korunoval rok, i za všechna ostatní
požehnání. Všude panovalo veliké nadšení a lidé snesli z okolních
les˚u všechno, co mohlo potˇešit zrak. Mˇesto vypadalo jako jeden
pˇrekrásný háj.
Slavnost byla nejen podˇekováním za úrodu, ale také vzpomínkou
na to, jak se B˚uh staral o Izrael na poušti. Na památku svého stano-
vání v poušti bydleli Izraelci po dobu konání slavnosti ve stáncích ˇci
pˇrístˇrešcích zhotovených ze zelených vˇetví. Stavˇeli je na ulicích, na
nádvoˇrích chrámu nebo na stˇrechách dom˚u. Kopce i údolí v okolí
Jeruzaléma byly posety zelenými pˇríbytky a hemžily se lidmi.
Vˇeˇrící slavili svátek duchovními zpˇevy a dˇekovnými modlitbami.
Krátce pˇred slavností byl Den smíˇrení. Lidé vyznali své hˇríchy a
bylo jim oznámeno, že jsou smíˇreni s Bohem. Byli tedy pˇripraveni k
354
