352
Touha vˇek˚u
Matouš 18,17
.
Nesmíme si však myslet, že pro nˇeho už Boží milost
neplatí, pohrdat jím a být k nˇemu lhostejní. Musíme k nˇemu pˇristu-
povat s láskou a soucitem jako ke ztracené ovci, kterou Kristus stále
[284]
hledá a chce pˇrivést do svého stáda.
Kristovo pouˇcení o tom, jak jednat s lidmi, kteˇrí se dostávají na
scestí, je rozšíˇrením pokynu, jež dal Izraeli Mojžíš: “Nebudeš ve
svém srdci chovat nenávist ke svému bratru, ale budeš trestat svého
bližního podle práva, abys nenesl následky jeho hˇríchu.”
3.
Mojží-
šova 19,17
.
To znamená, že pokud nˇekdo nedbá na Kristovo naˇrízení
a nesnaží se pˇrivést k nápravˇe ty, kdo žijí v omylu a hˇreší, stává se
spoluúˇcastníkem jejich hˇríchu. Za zlo, kterému jsme mohli zabránit,
jsme stejnˇe zodpovˇední, jako kdybychom se jej sami dopustili.
Na nepravost máme upozornit pˇrímo toho, kdo se jí dopouští.
Nemáme o ní mezi sebou hovoˇrit a odsuzovat ji. Ani poté, co byla
pˇredložena církvi, o ní nesmíme ˇríkat dalším lidem. Pro nevˇeˇrící
svˇet jsou chyby kˇrest’an˚u jen kamenem úrazu. I nám škodí, pokud
se tˇemito vˇecmi stále zabýváme, protože se jejich vlivem zaˇcneme
mˇenit. Snažíme-li se napravit chyby našeho bratra, Krist ˚uv Duch
nás povede tak, abychom jej pokud možno uchránili pˇred kritikou
ze strany vˇeˇrících, ale pˇredevším pˇred odsouzením nevˇeˇrícího svˇeta.
Každý z nás se dopouští chyb a potˇrebuje Kristovo slitování a odpuš-
tˇení. Proto máme jednat s druhými tak, jak chceme, aby oni jednali
s námi.
“
Cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli
pˇrijmete na zemi, bude pˇrijato v nebi.”
Matouš 18,18
.
Vystupujete
jako vyslanci nebes a vaše dílo má význam pro vˇeˇcnost.
Tuto velikou odpovˇednost však nemusíme nést sami. Budeme-
li se upˇrímnˇe ˇrídit Božím slovem, Kristus bude s námi. Pˇrebývá
nejen ve shromáždˇeních církve, ale všude, kde se uˇcedníci, byt’ jen
v nepatrném poˇctu, scházejí v jeho jménu. ˇRíká: “Shodnou-li se dva
z vás na zemi v prosbˇe o jakoukoli vˇec, m˚uj nebeský Otec jim to
uˇciní.”
Matouš 18,19
.
Slovy “m˚uj nebeský Otec jim to uˇciní” Ježíš uˇcedník˚um pˇripo-
míná, že s nimi sice je svázán svým lidstvím, snáší s nimi jejich
tˇežkosti a cítí s nimi v jejich utrpení, ale svým božstvím je spojen s
tr˚unem Nekoneˇcného. Je to obdivuhodné ujištˇení. Nebeské bytosti
soucítí s lidmi a spolupracují s nimi na záchranˇe ztracených. Ne-
