Rozhovory s uˇcedníky
351
Pokud nˇekdo “z tˇechto maliˇckých” selže a ublíží vám, je na
vás, abyste mu podali pomocnou ruku. Neˇcekejte, že první krok ke
smíˇrení udˇelá on. Ježíš ˇrekl: “Co myslíte? Má-li nˇekdo sto ovcí a
jedna z nich zabloudí, nenechá tˇech devadesát devˇet na horách a
nejde hledat tu, která zbloudila? A podaˇrí-li se mu ji nalézt, amen,
pravím vám, bude se z ní radovat víc než z tˇech devadesáti devíti,
které nezabloudily. Právˇe tak je v˚ule vašeho nebeského Otce, aby
nezahynul jediný z tˇechto maliˇckých.”
Matouš 18,12-14
.
Pˇricházejte k chybujícímu “v duchu mírnosti”, “každý si dej
pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení” a “pokárej ho
mezi ˇctyˇrma oˇcima”.
Galatským 6,1
;
Matouš 18,15
.
Nevystavujte
ho potupˇe a neˇríkejte o jeho poklescích ostatním. Nezneuctívejte
Krista veˇrejným odhalováním hˇrích˚u nˇekoho, kdo nese jeho jméno.
ˇCasto je tˇreba zcela otevˇrenˇe ˇríci chybujícímu pravdu. Má-li se
napravit, musí poznat sv˚uj omyl. Nesmíme ho však odsuzovat a
zatracovat ani se snažit sami sebe ospravedl ˇnovat. Všechno naše
úsilí musí smˇeˇrovat k jeho nápravˇe. Rány duše je tˇreba léˇcit s co
nejvˇetší ohleduplností a citlivostí. Pomoci m˚uže jen láska Spasitele
trpícího na Golgotˇe. Kˇrest’ané by k sobˇe mˇeli vždy pˇristupovat s
láskyplným pochopením. Každý by si mˇel uvˇedomit, že když se mu
podaˇrí odvrátit bratra od jeho pochybení, “zachrání jeho duši od
smrti a pˇrikryje množství hˇrích˚u”
Jakub˚uv 5,20
.
Ani toto úsilí však nemusí pˇrinést oˇcekávaný výsledek. Ježíš
doporuˇcuje: “Pˇriber k sobˇe ještˇe jednoho nebo dva.”
Matouš 18,16
.
Možná, že spoleˇcnými silami dosáhnou toho, co se jednomu nepo-
daˇrilo. Pˇrizvaní nebudou na problému osobnˇe zúˇcastnˇeni a budou
pravdˇepodobnˇe nestrannˇejší. To dodá jejich radám v oˇcích chybují-
cího ˇclovˇeka vˇetší vážnosti.
Pokud napomínaný nedbá ani na jejich doporuˇcení, potom, ne
však dˇríve, je tˇreba celou záležitost pˇredložit sboru vˇeˇrících. ˇClenové
církve jako pˇredstavitelé Krista se sjednotí na modlitbˇe a s láskou
budou prosit o nápravu chybujícího. Duch svatý promluví ústy svých
služebník˚u a vyzve provinilého, aby se navrátil k Bohu. Apoštol Pa-
vel pod vlivem Božího Ducha napsal: “B˚uh vám domlouvá našimi
ústy; na místˇe Kristovˇe vás prosíme: dejte se smíˇrit s Bohem!”
2.
Korintským 5,20
.
ˇClovˇek, který odmítá i toto spoleˇcné úsilí sboru,
pˇretrhává svazky, jež ho spojují s Kristem, a vyluˇcuje se ze spole-
ˇcenství církve. Potom, ˇríká Ježíš, “at’ je ti jako pohan nebo celník”
