Ježíš a tradice
313
Ježíš nikdy slovem ani skutkem nesnížil povinnost ˇclovˇeka pˇriná-
šet Bohu dary a obˇeti. Vždyt’ všechna ustanovení zákona o desátcích
a darech sám vydal. Za svého života na zemi pochválil chudou
ženu, která dala do chrámové pokladny všechno, co mˇela. Okázalá
zbožnost knˇeží a zákoník˚u byla jen zástˇerkou, která mˇela pˇrikrýt
jejich touhu po vlastním obohacení. Klamali lid a nakládali na nˇej
tˇežká bˇremena, která B˚uh nevyžadoval. Dokonce ani uˇcedníci se
nedokázali úplnˇe vymanit ze jha zdˇedˇených pˇredsudk˚u a rabínské
autority. Ježíš odhaloval skuteˇcné pohnutky jednání rabín˚u. Snažil
se tak vysvobodit ze zajetí tradic každého, kdo chce upˇrímnˇe sloužit
Bohu.
Lstivým špeh˚um ˇrekl: “Pokrytci, dobˇre prorokoval o vás Iza-
jáš, když ˇrekl: ‘Lid tento ctí mˇe rty, ale srdce jejich je daleko ode
mne; marnˇe mˇe uctívají, nebot’ uˇcí naukám, jež jsou jen pˇríkazy
lidskými.’”
Matouš 15,7-9
.
Kristova slova byla obžalobou celého
systému farizejství.
[252]
Rabíni kladli své požadavky nad Boží ustanovení, a tím se vyvyšo-
vali nad Boha. Právˇe na tuto skuteˇcnost Ježíš upozor ˇnoval.
Jeruzalémští vyslanci byli velmi rozˇcilení. Nemohli Krista obvi-
nit z toho, že pˇrestupuje zákon ze Sínaje, nebot’ jej svými slovy bránil
proti jejich tradicím. Odhaloval propastný rozdíl mezi velikostí zá-
kona a malicherností lidských ustanovení. Ježíš vysvˇetlil zástupu a
potom ještˇe podrobnˇeji svým uˇcedník˚um, že znesvˇecení nepˇrichází
zvenˇcí, ale zevnitˇr. ˇCistota i neˇcistota vycházejí z lidského nitra.
ˇClovˇeka poskvrˇnuje zlý skutek, myšlenka, zlé slovo a pˇrestoupení
Božího zákona, ne opomenutí vnˇejších, lidmi ustanovených obˇrad˚u.
Uˇcedníci si všimli, jak se zvˇedové rozˇcilili, když Ježíš odhalil
jejich falešné uˇcení. Vidˇeli jejich zlostné pohledy a slyšeli hnˇevivé
a pomstychtivé reptání. Nˇejak zapomnˇeli, že Kristus již mnoho-
krát dokázal, že umí ˇcíst v lidských srdcích jako v otevˇrené knize,
a zaˇcali mu vysvˇetlovat, co svými slovy zp˚usobil. Doufali, že by
mohl rozzlobené hodnostáˇre uklidnit, a proto mu ˇrekli: “Víš, že se
farizeové urazili, když slyšeli to slovo?”
Matouš 15,12
.
Ježíš jim odpovˇedˇel: “Každá rostlina, kterou nezasadil m˚uj ne-
beský Otec, bude vykoˇrenˇena.”
Matouš 15,13
.
Zvyky a tradice, kte-
rých si rabíni tolik vážili, pocházely z tohoto svˇeta, a ne z nebe.
Nehledˇe na to, jaký význam jim lidé pˇriˇcítali, v Boží zkoušce ne-
mohli obstát. V den, kdy “veškeré dílo B˚uh postaví pˇred soud, i vše,
