Krize v Galileji
305
procházel egyptskými domy a rozséval v nich smrt. B˚uh chtˇel, aby
lidé ve velikonoˇcním beránku vidˇeli Božího Beránka a pˇrijali v
tomto symbolu Krista, který dal sám sebe za život svˇeta. Pro Židy
se však stal samotný symbol natolik d˚uležitý, že se jeho významem
nezabývali. Nevidˇeli v nˇem Kristovo tˇelo. Skuteˇcnost, kterou sym-
bolizovala velikonoˇcní bohoslužba, zvˇestoval i Ježíš. Lidé ji však
stále ještˇe nechápali.
Rabíni rozhnˇevanˇe volali: “Jak nám ten ˇclovˇek m˚uže dát k jídlu
své tˇelo?”
Jan 6,52
.
Chápali jeho slova doslovnˇe stejnˇe jako Niko-
dém, když se ptal: “Jak se m˚uže ˇclovˇek narodit, když je už starý?”
Jan 3,4
.
Do urˇcité míry Ježíšovi rozumˇeli, ale nechtˇeli to pˇriznat.
Pˇrekrucovali jeho slova a doufali, že tak proti nˇemu vzbudí v lidu
pˇredsudky.
Ježíš i nadále hovoˇril v obrazech. Zopakoval pravdu ještˇe d˚uraz-
nˇeji: “Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tˇelo Syna ˇclovˇeka a
pít jeho krev, nebudete mít v sobˇe život. Kdo jí mé tˇelo a pije mou
krev, má život vˇeˇcný a já ho vzkˇrísím v poslední den. Nebot’ mé tˇelo
je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tˇelo a pije mou
krev, z˚ustává ve mnˇe a já v nˇem.”
Jan 6,53-56
.
Jíst Kristovo tˇelo a pít jeho krev znamená pˇrijímat jej za svého
osobního Spasitele, vˇeˇrit, že nám odpouští hˇríchy a že v nˇem jsme
dokonalí. Budeme-li mít stále na mysli jeho lásku, z˚ustávat v ní
a pˇrijímat ji, budeme mít podíl na jeho povaze. Kristus musí být
pro naši duši stejnˇe d˚uležitý, jako je pokrm pro naše tˇelo. Pokud
pokrm nesníme a nepˇrijmeme do tˇela, nemá pro nás žádný význam.
Podobnˇe nám ani Kristus nem˚uže pomoci, pokud jej neuznáme za
svého osobního Spasitele. ˇCistˇe teoretické poznání nám žádný užitek
nepˇrinese. Musíme Kristem žít, pˇrijímat jej do svého srdce, jedinˇe
tak se jeho život m˚uže stát naším. Musíme se nechat prostoupit jeho
láskou a milostí.
Ani tato pˇrirovnání však nedokáží zcela vystihnout pˇrednosti
spoleˇcenství vˇeˇrícího s Kristem. Ježíš ˇrekl: “Jako mne poslal živý
Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze
[246]
mne.”
Jan 6,57
.
Boží Syn žil vírou ve svého Otce a my máme žít
vírou v Krista. Ježíš se natolik podˇrizoval Boží v˚uli, že se v jeho
životˇe zjevoval sám Otec. Byl ve všem pokoušen stejnˇe jako my, a
pˇresto z˚ustal uprostˇred zla okolního svˇeta bez poskvrny. I my máme
vítˇezit, jako vítˇezil Kristus.
