296
Touha vˇek˚u
jen násilí a vzpouru. Poškodila by zájmy duchovního království.
[238]
Musí ji neprodlenˇe zastavit. Svolává uˇcedníky a pˇrikazuje jim, aby
hned nasedli do ˇclunu a vrátili se do Kafarnaum. On zatím propustí
shromáždˇený zástup.
Nikdy se nezdálo tak tˇežké splnit Ježíš˚uv pˇríkaz jako tentokrát.
Uˇcedníci dlouho doufali, že nˇejaké lidové hnutí Ježíše na tr ˚un pˇrece
jen dosadí. Nedokázali se smíˇrit s myšlenkou, že všechno nadšení
bylo k niˇcemu. Zástupy, které pˇrišly slavit Velikonoce, chtˇejí vidˇet
nového proroka. Jeho následovníci to považují za jedineˇcnou pˇrí-
ležitost k dosazení milovaného Uˇcitele na izraelský tr˚un. Ve svˇetle
této nové nadˇeje je pro nˇe nesmírnˇe tˇežké odejít a nechat Krista
samotného na odlehlém bˇrehu. Vzpírají se, ale Ježíš k nim mluví
tak d˚uraznˇe jako nikdy pˇredtím. Vidí, že další námitky by byly zcela
zbyteˇcné, a v tichosti se odebírají k jezeru.
Ježíš vyzývá zástup, aby se rozešel. Mluví tak rozhodnˇe, že si
lidé netroufají neuposlechnout. Slova chvály a velebení jim utichají
na rtech. Každý jejich pokus zmocnit se ho je marný. Radost a
nadšení z jejich tváˇrí mizí. Jsou mezi nimi odvážní a rozhodní lidé,
ale Ježíšovo královské chování, klid a strohé pˇríkazy utišují vˇravu a
maˇrí jejich plány. Poznávají, že má zcela svrchovanou moc, a beze
slov se mu podˇrizují.
Když Ježíš osamˇel, “šel na horu, aby se modlil”.
Marek 6,46
.
Celé hodiny rozmlouval s Bohem. Nemodlil se za sebe, ale za lid.
Prosil o sílu, aby jim mohl zjevit božskou podstatu svého poslání.
Modlil se, aby satan nezatemnil jejich chápání a nepˇripravil je o
soudnost. Spasitel si uvˇedomoval, že dny jeho pozemské služby se
chýlí ke konci a že jen málo lidí ho pˇrijme za svého Vykupitele. V
úzkosti a nesmírném duševním vypˇetí se modlil za své uˇcedníky.
Vˇedˇel, že je ˇceká tˇežká zkouška. Jejich dávné nadˇeje založené na
falešné pˇredstavˇe se rozplynou za tˇech nejbolestnˇejších a nejpotup-
nˇejších okolností. Místo aby se doˇckali jeho povýšení na David˚uv
tr ˚un, stanou se svˇedky jeho ukˇrižování. To bude jeho skuteˇcná koru-
novace. Oni to však nechápou, a proto na nˇe silnˇe dolehnou pokušení,
která budou moci jen stˇeží rozpoznat. Kdyby Duch svatý neosvˇeco-
val jejich mysl a neprohluboval jejich duchovní chápání, nemohli by
obstát. Ježíše velmi mrzelo, že pˇredstavy uˇcedník˚u o jeho království
jsou tak silnˇe omezeny na svˇetskou velikost a slávu. Mˇel o nˇe starost,
a proto se za nˇe v slzách a s tˇežkým srdcem naléhavˇe modlil.
