Page 271 - Touha věků (2000)

Bouˇre
267
Ježíš se zeptal: “Jaké je tvé jméno?” Odpovˇed’ znˇela: “‘Legie’,
protože do nˇeho vešlo mnoho zlých duch˚u.”
Lukáš 8,30
Využili
postižených muž˚u jako prostˇredník˚u a prosili Ježíše, aby je neposí-
lal pryˇc ze zemˇe. Na nedalekém svahu se páslo velké stádo prasat.
Démoni žádali, aby do nich smˇeli vejít, a Ježíš svolil. Stádo se oka-
mžitˇe splašilo. ˇRítilo se po pˇríkrém horském srázu dol ˚u a nemohlo
se zastavit. Vrhlo se do jezera a utopilo se.
Posedlí se úplnˇe zmˇenili. Do jejich mysli proniklo svˇetlo a vrátil
se jim rozum. Satanem znetvoˇrená podoba zmizela a na tváˇrích
obou muž˚u byl vidˇet klid. Zkrvavené ruce se zklidnily a uzdravení
radostnˇe chválili Boha za své vysvobození.
Pasáci ze svahu vidˇeli, co se stalo, a bˇeželi to oznámit svým
pán˚um i všem ostatním lidem. S hr˚uzou a úžasem se obyvatelé
okolních mˇest a vesnic sešli kolem Ježíše. Oba posedlí muži byli
postrachem celého kraje. Všichni, kdo procházeli kolem místa, kde
se zdržovali, byli v nebezpeˇcí. Posedlí muži s d’ábelskou zuˇrivostí
napadali každého. Nyní byli obleˇcení a chovali se rozumnˇe. Sedˇeli
u Ježíšových nohou, poslouchali, co ˇríká, a chválili jeho jméno,
protože je uzdravil. Lidé, kteˇrí to vše vidˇeli, se však neradovali.
Ztráta prasat pro nˇe znamenala víc než vysvobození tˇechto muž˚u ze
satanova zajetí.
Škoda, která majitel ˚um sviní vznikla, jim vlastnˇe mˇela pomoci.
Zabývali se jen svˇetskými záležitostmi a duchovní vˇeci je v˚ubec
nezajímaly. Ježíš je chtˇel vytrhnout z jejich sobecké lhostejnosti,
aby mohli pˇrijmout jeho milost. Lítost a rozhoˇrˇcení nad pozemskou
ztrátou jim však zaslepily oˇci, takže Spasitelovu milost nepoznali.
[216]
Lidé byli povˇerˇciví a projev nadpˇrirozené moci v nich vyvolal
strach. Mysleli si, že kdyby u nich cizinec z˚ustal, mohlo by je postih-
nout další neštˇestí. Báli se o sv˚uj majetek a chtˇeli se Ježíše zbavit.
Ti, kdo se s ním pˇreplavili na druhý bˇreh jezera, vyprávˇeli o všem,
co se v noci stalo, o nebezpeˇcné bouˇri i o tom, jak se vítr i voda
utišily. Jejich slova však nenalezla žádnou odezvu. Lidé se s hr ˚uzou
hrnuli ke Spasiteli a žádali ho, aby od nich odešel. Ježíš jim vyhovˇel,
vstoupil na lod’ a okamžitˇe vyplul na protˇejší bˇreh.
Obyvatelé Gerasy mˇeli pˇred sebou živý d˚ukaz Kristovy moci a
lásky. Vidˇeli muže, kterým Ježíš vrátil rozum. Tolik se však báli o
sv˚uj majetek, že Spasitel, který pˇred jejich zraky pˇremohl knížete
temnot, pro nˇe byl nevítaným hostem. Dar nebes od nich tedy odešel.