28.
kapitola — Lévi Matouš
Ze všech ˇrímských úˇredník˚u v Palestinˇe lidé nejvíce nenávi-
dˇeli publikány. Danˇe Žid˚um ukládala cizí vláda, a to je ustaviˇcnˇe
dráždilo, protože jim to pˇripomínalo ztrátu samostatnosti. Výbˇerˇcí
daní nebyli jen nástroji ˇrímského útlaku, ale také vydˇeraˇci, kteˇrí
se svévolnˇe obohacovali na úkor lidu. Žid, který tento úˇrad od ˇRí-
man˚u pˇrijal, byl považován za zrádce vlastního národa. Ostatní jím
opovrhovali jako odpadlíkem a dívali se na nˇeho jako na vyvrhele
spoleˇcnosti.
K publikán˚um patˇril i Lévi Matouš. Po ˇctyˇrech mužích, které
Kristus povolal do svého díla u Genezaretského jezera, se stal Lévi
jeho pátým uˇcedníkem. Farizeové soudili Matouše podle jeho za-
mˇestnání, ale Ježíš v nˇem vidˇel ˇclovˇeka ochotného pˇrijmout pravdu.
Matouš poslouchal Spasitelovy výklady. Když jej Boží Duch pˇre-
svˇedˇcil o jeho hˇríšnosti, chtˇel hledat pomoc u Krista. Byl však zvyklý
na to, že rabíni lidi kolem sebe pˇrehlíželi, a ani jej nenapadlo, že by
si ho velký Uˇcitel mohl všimnout.
Jednoho dne sedˇel v celnici a vidˇel, jak se k nˇemu blíží Ježíš.
Když mu Uˇcitel ˇrekl: “Pojd’ za mnou!” byl velmi pˇrekvapen.
“
Nechal všeho, vstal a šel za ním.”
Lukáš 5,27.28
.
Neváhal,
nepochyboval, nemyslel na výnosné zamˇestnání, které má zamˇenit
za chudobu a strádání. Staˇcilo mu, že bude moci být s Ježíšem,
poslouchat ho a podílet se na jeho díle.
Tak tomu bylo i s uˇcedníky, které Ježíš povolal pˇred ním. Petr a
jeho pˇrátelé na Ježíšovu výzvu také okamžitˇe opustili své ˇcluny a
sítˇe. Nˇekteˇrí z nich podporovali své blízké, kteˇrí na nich byli závislí.
Když však pˇrijali Spasitelovo pozvání, neváhali a neptali se, z ˇceho
budou žít a jak uživí rodinu. Uposlechli výzvy, a když se jich pak
Ježíš ptal: “‘Když jsem vás vyslal bez mˇešce, mošny a obuvi, mˇeli
jste v nˇeˇcem nedostatek?’ Oni mu odpovˇedˇeli: ‘Nemˇeli.’”
Lukáš
22,35
.
Matouš byl bohatý, zatímco Ondˇrej a Petr žili v chudobˇe. Všichni
však prošli stejnou zkouškou a zasvˇetili se témuž dílu. Právˇe ve
210
