Zázraˇcná uzdravení
203
mocný uzdraven, mohli by z nenávisti ke Kristu vydat nepravdivé
prohlášení. Ježíš chtˇel, aby se uzdravený ukázal v chrámu dˇríve,
než se k nim zprávy o zázraku dostanou. Jedinˇe tak mohli vydat
nezaujaté rozhodnutí a dovolit uzdravenému malomocnému, aby se
zase vrátil k rodinˇe a pˇrátel ˚um.
Když Ježíš muži pˇrikázal, aby o uzdravení mlˇcel, mˇel k tomu
ještˇe další d˚uvody. Spasitel vˇedˇel, že se nepˇrátelé snaží pˇrekazit jeho
dílo a odvrátit od nˇeho lid. Uvˇedomoval si, že po rozšíˇrení zprávy
o uzdravení malomocného by se k nˇemu hrnuly davy dalších lidí
postižených touto hroznou nemocí a strach z nákazy by vyvolal
veliký rozruch. Mnozí malomocní by dar zdraví nevyužili ke svému
požehnání ani k požehnání druhých. Kdyby kolem sebe shromažd’o-
val zástupy malomocných, dával by záminku k obvinˇení, že porušuje
pˇredpisy obˇradního zákona. A to by mohlo ohrozit hlásání evangelia.
[165]
Následující události ukázaly, že Ježíšova výzva k mlˇcení byla
správná. Uzdravení malomocného vidˇelo mnoho lidí a všichni byli
zvˇedaví na rozhodnutí knˇeží. Když se uzdravený vrátil ke svým
pˇrátel ˚um, nastal velký rozruch. Muž nedbal na Ježíšovo varování
a nesnažil se utajit, jak byl uzdraven. Zcela zamlˇcet se uzdravení
samozˇrejmˇe nedalo, ale muž o nˇem hovoˇril, kudy chodil. Myslel
si, že Ježíš mu pˇrikázal mlˇcet jen ze skromnosti, a všude vyprávˇel
o moci velkého Lékaˇre. Neuvˇedomoval si, že tak pˇrispívá k ještˇe
vˇetší odhodlanosti knˇeží a starších Ježíše zniˇcit. Cítil, že zdraví je
vzácný dar. Radoval se, že má zase sílu a že se mohl vrátit ke své
rodinˇe i mezi ostatní lidi. Pˇripadalo mu, že není možné nechválit
Lékaˇre, který ho uzdravil. Rozšiˇrování jeho zkušenosti však brzdilo
Spasitelovo dílo. Lidé se k nˇemu zaˇcali hrnout v takovém množství,
že musel své p˚usobení na ˇcas pˇrerušit.
Každý Krist ˚uv ˇcin mˇel dalekosáhlý význam. Mnohem vˇetší než
se na první pohled zdálo. Tak tomu bylo i v pˇrípadˇe malomocného.
Ježíš sloužil všem lidem, kteˇrí k nˇemu pˇrišli, ale chtˇel požehnat i
tˇem, kdo ještˇe nepˇrišli. Získával publikány, pohany, Samaˇrany, ale
pˇrál si oslovit i knˇeze a uˇcitele, kteˇrí byli v zajetí pˇredsudk˚u a tradic.
Nevynechal jedinou pˇríležitost, stále se snažil na nˇe zap˚usobit. Ke
knˇežím poslal uzdraveného malomocného, aby jim vydal svˇedectví
a vyvrátil jejich pˇredsudky.
Farizeové tvrdili, že Kristovo uˇcení je v rozporu se zákonem,
který B˚uh vyhlásil prostˇrednictvím Mojžíše. Ale Ježíš˚uv pˇríkaz,
