202
Touha vˇek˚u
hledat. Do mˇesta nesmˇel, a tak doufal, že se s ním setká na nˇejaké
[164]
vedlejší stezce v horách, nebo až bude Ježíš uˇcit nˇekde za mˇestem.
Bylo to velmi obtížné, ale jinou nadˇeji nemˇel.
Malomocný je veden ke Spasiteli. Ježíš uˇcí u jezera lid, který se
tam kolem nˇeho shromáždil. Postižený muž stojí opodál. Zaslechl
nˇekolik Spasitelových slov a vidí, jak vzkládá ruce na nemocného.
Sleduje, jak chromí, slepí, ochrnutí a r˚uznými smrtelnými nemo-
cemi postižení lidé vstávají a chválí Boha za své uzdravení. Víra v
jeho srdci sílí. Stále více se pˇribližuje ke shromáždˇenému zástupu.
Zapomíná na zákazy, na bezpeˇcnost lidí i na hr ˚uzu, kterou jim svým
zjevem nahání. Vidí jen nadˇeji na uzdravení.
Je na nˇeho ošklivý pohled. Nemoc ho zohavila a jeho rozkládající
se tˇelo vzbuzuje odpor. Lidé pˇred ním s hr˚uzou ustupují. Tlaˇcí se
jeden pˇres druhého a snaží se utéci, jen aby s ním nepˇrišli do styku.
Nˇekteˇrí se ho snaží zastavit, aby se nedostal k Ježíši, ale marnˇe.
Malomocný nevidí ani neslyší. Nevšímá si jich. Vidí jen Božího
Syna. Slyší jen hlas, který dává umírajícímu život. Koneˇcnˇe se
dostává k Ježíši, vrhá se mu k nohám a volá: “Pane, chceš-li, m˚užeš
mˇe oˇcistit.”
Vyléˇcení malomocného
Ježíš na nˇeho vzkládá ruce a ˇríká: “Chci, bud’ ˇcist.”
Matouš
8,2.3
.
S malomocným se ihned stala zmˇena. Tˇelo se uzdravilo, nerv˚um
se vrátila citlivost, sval ˚um síla. Rozpraskaná šupinatá pokožka, ty-
pický pˇríznak malomocenství, zmizela a místo ní se objevila jemná
hladká plet’.
Ježíš uzdravenému pˇrikázal, aby nikomu neˇríkal, co se mu pˇriho-
dilo, ale aby se šel okamžitˇe ukázat do chrámu a pˇrinesl obˇetní dar.
Taková obˇet’ nemohla být pˇrijata, dokud knˇeží obˇetujícího nepro-
hlédli a neuznali za zcela zdravého. Knˇeží tuto povinnost vykonávali
jen neradi, ale vyhnout se jí nemohli.
Písmo ukazuje, jak naléhavˇe Kristus muže žádal, aby o uzdra-
vení pomlˇcel a šel rovnou do chrámu. “Ježíš mu pohrozil, poslal
jej ihned pryˇc a naˇrídil mu: ‘Ne abys nˇekomu nˇeco ˇríkal! Ale jdi,
ukaž se knˇezi a obˇetuj za své oˇcištˇení, co Mojžíš pˇrikázal — jim na
svˇedectví.’”
Marek 1,43.44
.
Kdyby byli knˇeží vˇedˇeli, jak byl malo-
