V Kafarnaum
199
ˇCasnˇe zrána pˇrišel Petr s ostatními uˇcedníky za Ježíšem a ˇrekli
mu, že v Kafarnaum už ho hledají. Uˇcedníci byli velmi zklamaní tím,
jak dosud lidé Ježíše pˇrijímali. Židovští pˇredstavitelé v Jeruzalémˇe
jej chtˇeli zabít, dokonce i jeho krajané mu usilovali o život. V Ka-
farnaum jej však vítali s radostí a nadšením. Nadˇeje uˇcedník˚u zase
ožily. Možná, že mezi svobodomyslnými Galilejci najde podporu
pro nové království. S údivem pak vyslechli Kristova slova: “Také
ostatním mˇest ˚um musím zvˇestovat Boží království, vždyt’ k tomu
jsem byl poslán.”
Lukáš 4,43
.
[162]
Povaha Ježíšovy ˇcinnosti
Pˇri rozruchu, který tehdy panoval v Kafarnaum, hrozilo nebez-
peˇcí, že lidé zapomenou na cíl Kristova poslání. Ježíš na sebe nechtˇel
upozor ˇnovat jen svými zázraky a uzdravováním tˇelesných nemocí.
Chtˇel, aby k nˇemu lidé pˇricházeli jako ke svému Spasiteli. Lidé
by byli rádi vˇeˇrili, že pˇrišel jako král a že nastolí svoji vládu na
zemi. Ježíš však chtˇel obrátit jejich mysl od záležitostí svˇetských k
duchovním. Pouhý pozemský úspˇech by byl pˇrekážkou jeho dílu.
Obdiv bezstarostného davu Ježíše v˚ubec netˇešil. Nikdy v životˇe
nestál o vlastní slávu. Hold, který svˇet vzdává postavení, bohatství
ˇci nadání, byl Synu ˇclovˇeka zcela cizí. Ježíš si nikdy nevynucoval
pˇrízeˇn ˇci poctu, jak to dˇelávají lidé. Staletí pˇred jeho narozením o
nˇem bylo prorokováno: “Nekˇriˇcí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet
na ulici. Nalomenou tˇrtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud
vyhlásí podle pravdy. Neochabne, nezlomí se, dokud na zemi soud
nevykoná.”
Izajáš 42,2-4
.
Farizeové chtˇeli vynikat úzkostlivým dodržováním obˇradních
pˇredpis˚u, okázalou zbožností a dobroˇcinností. Svoji horlivost doka-
zovali neustálými rozhovory o náboženství. Jednotlivé sekty se mezi
sebou hluˇcnˇe a dlouze pˇrely a ˇcasto byly na ulicích slyšet rozhnˇevané
hlasy vzdˇelaných uˇcitel ˚u zákona.
Ježíš˚uv život byl úplnˇe jiný. Žádné hluˇcné spory, okázalá boho-
služba ˇci snaha o uznání. Kristus byl skrytý v Bohu a B˚uh se zjevil
v povaze svého Syna. K tomuto zjevení chtˇel Ježíš obrátit pozornost
lidí i jejich úctu.
Slunce spravedlnosti nevychází svˇetu ve své kráse proto, aby jej
oslnilo svou slávou. O Kristu je psáno: “Jako jitˇrenka, tak jistˇe on
