154
Touha vˇek˚u
nemohl soupeˇrit. Vytrvalá snaha dostat se k vysnˇenému cíli, neustálý
strach a zklamání rychle vyˇcerpávaly poslední zbytky jeho sil.
Nemocný ležel na rohoži a obˇcas zvedl hlavu, aby se podíval
na hladinu rybníka. Vtom se k nˇemu sklonil muž s pˇríjemnou tváˇrí
[125]
a soucitnˇe ˇrekl: “Chceš být zdráv?”
Jan 5,6
.
Chromý zpozornˇel.
Probudila se v nˇem nadˇeje. Cítil, že se mu nabízí pomoc. Optimismus
však z nˇeho brzy vyprchal. Vzpomnˇel si, jak ˇcasto už se pokoušel
dostat k rybníku. Nyní už témˇeˇr ani nedoufal, že se dožije dalšího
zvíˇrení vody. Unavenˇe se otoˇcil a odpovˇedˇel: “Pane, nemám nikoho,
kdo by mˇe donesl do rybníka, jakmile se voda rozvíˇrí. Než se tam
sám dostanu, jiný mˇe pˇredejde.”
Jan 5,7
.
Tentokrát Ježíš od nemocného nežádal, aby v nˇeho uvˇeˇril. ˇRekl
jen: “Vstaˇn, vezmi své lože a chod’!”
Jan 5,8
.
Muž se s vírou spolehl
na jeho slova. Do všech jeho nerv˚u a sval ˚u pronikl nový život a do
nemocných konˇcetin se vrátilo zdraví. Bez jediné námitky se rozhodl
splnit Krist ˚uv pˇríkaz a tˇelo se zcela podˇrídilo jeho v˚uli. Vstal a zjistil,
že je zdráv.
Ježíš ho nijak neujišt’oval o Boží pomoci. Muž mohl pochybovat,
a pˇripravit se tím o jedinou pˇríležitost k uzdravení. On však uvˇeˇril
Kristovu slovu, uposlechl je a B˚uh mu dal sílu.
Stejnou vírou m˚užeme být duchovnˇe uzdraveni i my. Hˇrích nás
odlouˇcil od Boha. Jsme duchovnˇe chromí. Sami od sebe nejsme
schopni žít ˇcistým životem, stejnˇe jako chromý muž nebyl schopen
chodit. Mnoho lidí si uvˇedomuje svoji bezmocnost a touží po du-
chovním životˇe, který by je uvedl do souladu s Bohem. Usilují však
o nˇej marnˇe. V zoufalství volají: “Jak ubohý jsem to ˇclovˇek! Kdo mˇe
vysvobodí z tohoto tˇela smrti?”
ˇRíman˚um 7,24
.
Všichni malomyslní
a zápasící lidé by mˇeli vzhlédnout ke Spasiteli. On je vykoupil svou
krví, s nekoneˇcnou láskou a bezmezným soucitem se k nim sklání a
ˇríká: “Chceš být zdráv?” Každého z nás nabádá, abychom ve zdraví
a pokoji vstali. Nemáme ˇcekat, až se budeme cítit zdraví. Máme vˇeˇrit
jeho slovu a on je splní. Podˇrizujme mu svoji v˚uli. Když mu budeme
chtít sloužit a jednat podle jeho slova, dá nám sílu. Kristus m˚uže
a chce osvobodit ˇclovˇeka od všech zlozvyk˚u a vášní, kterým tak
ˇcasto a dlouho podléhá a které zotroˇcují jeho tˇelo i duši. Všem, kdo
jsou “mrtvi pro své viny a hˇríchy” (
Efezským 2,1
),
dává Ježíš život.
Osvobozuje otroky spoutané slabostí, neštˇestím a okovy hˇríchu.
[126]
