17.
kapitola — Nikodém
Nikodém zaujímal v židovském národˇe vysoké postavení. Byl
velmi vzdˇelaný a mimoˇrádnˇe schopný. Byl váženým ˇclenem židov-
ské rady. Ježíšovo uˇcení jej velmi zaujalo. Pˇrestože byl bohatým,
uˇceným a uznávaným ˇclovˇekem, onen prostý muž z Nazareta jej
neobyˇcejnˇe pˇritahoval. Spasitelovo poselství na nˇeho hluboce zap˚u-
sobilo. Zatoužil ještˇe lépe poznat jeho obdivuhodné pravdy.
Kristovo rázné vyˇcištˇení chrámu vyvolalo u knˇeží a pˇredních
muž˚u nenávist. Báli se moci neznámého ˇclovˇeka. Takovou opovážli-
vost nehodlali od obyˇcejného Galilejce trpˇet. Byli odhodláni jeho
dílo zastavit. Ne všichni s tím však souhlasili. Nˇekteˇrí mˇeli strach
postavit se proti muži, ve kterém se tak oˇcividnˇe projevil Boží Duch.
Pˇripomínali si proroky, kteˇrí pˇrišli o život proto, že kárali izraelské
v˚udce. Vˇedˇeli, že Židé se dostali do otroctví pohanského národa
pro tvrdošíjnost, se kterou odmítali Boží napomenutí. Obávali se, že
knˇeží a v˚udcové lidu jdou se svými intrikami proti Ježíši ve šlépˇejích
otc˚u a pˇrivedou národ do dalšího neštˇestí. Tak uvažoval i Nikodém.
Když se ve veleradˇe projednávalo, jak zakroˇcit proti Ježíši, Nikodém
nabádal k opatrnosti a zdrženlivosti. Zd˚urazˇnoval, že kdyby byl Je-
žíš skuteˇcnˇe obdaˇren Boží mocí, bylo by velmi nebezpeˇcné odmítat
jeho varování. Knˇeží se neodvažovali Nikodémovu radu zavrhnout a
nˇejakou dobu proti Spasiteli nic nepodnikali.
Od chvíle, kdy Nikodém poprvé slyšel Ježíše, pozornˇe studoval
proroctví o Mesiáši. ˇCím více zkoumal, tím více se utvrzoval v
pˇresvˇedˇcení, že Ježíš je ten, který mˇel pˇrijít. Stejnˇe jako mnohé
Izraelce i Nikodéma velmi trápilo znesvˇecování chrámu. Byl pˇri tom,
když Ježíš vyhnal kupce a prodavaˇce, vidˇel obdivuhodný projev Boží
moci. Všiml si, jak Spasitel pˇrijímá chudé a uzdravuje nemocné,
vidˇel jejich radostné pohledy a slyšel jejich slova dík˚u a chvály.
Nemohl pochybovat o tom, že Ježíše Nazaretského poslal B˚uh.
Velmi si pˇrál s Ježíšem promluvit, ale nechtˇel ho vyhledat ve-
ˇrejnˇe. Pro v˚udce židovského národa by bylo pˇríliš ponižující projevit
zájem o témˇeˇr neznámého uˇcitele. Kdyby se o jeho návštˇevˇe dozvˇe-
127
