Page 114 - Touha věků (2000)

110
Touha vˇek˚u
kˇríži byla vysvˇetlením jeho slov láska, která se projevila v tónu jeho
hlasu, v pohledu i chování.
Když Ježíš jako chlapec pochopil v chrámu tajemství svého ži-
votního poslání, ˇrekl Marii: “Což jste nevˇedˇeli, že musím být tam,
kde jde o vˇec mého Otce?”
Lukáš 2,49
.
Tato slova vyjadˇrují smysl
celého jeho života a služby. Všechno podˇrizoval svému poslání,
velkému dílu vykoupení, které pˇrišel na zem vykonat. V Kánˇe to
znovu pˇripomnˇel. Marie byla v nebezpeˇcí, že si pro sv˚uj pˇríbuzenský
vztah k Ježíši bude na nˇeho dˇelat zvláštní nárok a bude se ho snažit
v jeho ˇcinnosti usmˇerˇnovat. Tˇricet let byl poslušným a milujícím
synem a na jeho lásce k ní se nic nezmˇenilo. Ted’ však musel konat
dílo svého Otce. Byl Synem Nejvyššího, Spasitelem svˇeta, a v pl-
nˇení jeho poslání mu nemohly zabránit ani jej nijak ovlivnit žádné
pozemské svazky. Musel být zcela svobodný, aby mohl konat Boží
v˚uli. To je pouˇcení i pro nás. Boží požadavky jsou d˚uležitˇejší než
pˇríbuzenské svazky mezi lidmi. Žádné pozemské zájmy nás nesmˇejí
svést z cesty, kterou nám B˚uh ukázal.
Jedinou nadˇejí na vykoupení padlého lidstva je Kristus. I Marie
mohla být spasena jedinˇe skrze Božího Beránka. Sama nemˇela žádné
[90]
zásluhy. Byla sice Ježíšovou matkou, ale v duchovním vztahu k
nˇemu nemˇela žádnou pˇrednost. Mˇela stejné možnosti jako ostatní
lidé. To chtˇel Spasitel také ˇríci. Jasnˇe rozlišoval mezi vztahem, který
mˇel k Marii jako Syn ˇclovˇeka a jako Syn Boží. Jejich pˇríbuzenství v
žádném pˇrípadˇe neznamenalo, že je mu Marie rovna.
Ze slov “Ještˇe nepˇrišla má hodina” je patrné, že každý ˇcin, který
Kristus na zemi vykonal, byl souˇcástí odvˇekého plánu. Ježíš tento
plán dokonale a do nejmenších podrobností znal, dˇríve než pˇrišel na
zem. Jako ˇclovˇek se však na každém kroku ˇrídil v˚ulí svého Otce. Bez
váhání udˇelal v urˇcenou chvíli, co bylo tˇreba. Se stejnou poslušností
ˇcekal, až pˇrijde jeho ˇcas.
Když Ježíš ˇrekl Marii, že jeho hodina ještˇe nepˇrišla, odpovídal
nejen na její nevyslovené pˇrání, ale i na nadˇeji, kterou v sobˇe stejnˇe
jako celý izraelský národ chovala. Doufala, že se Ježíš projeví jako
Mesiáš a ujme se izraelského tr˚unu. Ale ještˇe nepˇrišel ˇcas. Ježíš
pˇrijal lidský údˇel ne jako král, ale jako “muž plný bolestí, zkoušený
nemocemi”
Izajáš 53,3
.
Marie sice správnˇe nechápala Kristovo poslání, ale plnˇe mu
d˚uvˇeˇrovala. A právˇe na její víru Ježíš odpovˇedˇel. Svým prvním