100
Touha vˇek˚u
Když v dávných dobách projíždˇel král zapadlými kouty svého
panství, vysílal pˇred královským vozem skupinu muž˚u, kteˇrí vyrov-
návali hrboly a zasypávali výmoly, aby mohl panovník bezpeˇcnˇe
a bez pˇrekážek pokraˇcovat v cestˇe. Prorok použil tohoto obrazu k
objasnˇení díla evangelia. “Každé údolí at’ je vyvýšeno, každá hora a
pahorek sníženy.” Když se Boží Duch dotkne ˇclovˇeka svou zázraˇc-
nou probouzející silou, pokoˇrí v nˇem pýchu. Lidé poznají nicotnost
svˇetských radovánek, postavení i moci. “Boˇríme lidské výmysly
a všecko, co se v pýše pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do
poddanství každou mysl, aby byla poslušna Krista.”
2.
Korintským
10,4.5
.
Potom pochopíme, že jediné, co má cenu, je pokora a obˇetavá
láska, kterých jsme si tak málo vážili. To je dílo evangelia a Janovo
poselství bylo jeho souˇcástí.
Rabíni se dále vyptávali: “Proˇc tedy kˇrtíš, když nejsi ani Mesiáš
ani Elijáš ani ten Prorok?”
Jan 1,25
.
Slovy ten Prorok oznaˇcovali
[82]
Mojžíše. Židé se pˇriklánˇeli k víˇre, že Mojžíš vstane z mrtvých a
bude vzat do nebe. Nevˇedˇeli, že už byl vzkˇríšen. Když zaˇcal Kˇrtitel
veˇrejnˇe p˚usobit, mnozí si mysleli, že by to mohl být Mojžíš, který
vstal z mrtvých. Jan totiž velmi dobˇre znal proroctví i dˇejiny Izraele.
Židé také vˇeˇrili, že pˇred pˇríchodem Mesiáše se osobnˇe zjeví
Elijáš. Jan tuto nadˇeji vyvrátil. Jeho slova však mˇela ještˇe hlubší
význam. Pozdˇeji Ježíš o Janovi ˇrekl: “A chcete-li to pˇrijmout, on
je Elijáš, který má pˇrijít.”
Matouš 11,14
.
Jan pˇrišel v duchu a moci
Elijáše vykonat to, co kdysi konal dávný prorok. Kdyby jej Židé
byli pˇrijali, byl by pro nˇe toto dílo dokonal. Oni však jeho posel-
ství odmítli. Pro nˇe nebyl Elijášem. Mezi nimi nemohl své poslání
dokonˇcit.
Mnozí z tˇech, kdo se shromáždili u Jordánu, byli i u Ježíšova kˇrtu,
ale znamení, které se tehdy ukázalo, vidˇeli jen nˇekteˇrí. V pr˚ubˇehu
nˇekolika mˇesíc˚u Janovy služby mnoho lidí odmítlo jeho výzvu k
pokání. Zatvrdili svá srdce a mysl se jim zatemnila. Nepostˇrehli
nebeské svˇedectví pˇri Ježíšovˇe kˇrtu. Oˇci, které se nikdy s vírou
neobracely k Neviditelnému, nevidˇely zjevení Boží slávy. Uši, které
nikdy nenaslouchaly jeho hlasu, neslyšely slova svˇedectví. Tak je
tomu i dnes.
Ve shromáždˇeních se ˇcasto projevuje pˇrítomnost Krista a jeho
andˇel ˚u, ale mnoho lidí o tom neví. Nic zvláštního nevidí. Nˇekteˇrí
však Kristovu pˇrítomnost poznávají. Je pro nˇe velkým potˇešením,
