Janovo poselství
69
knˇez však na chvíli podlehl lidské slabosti. Zapomnˇel, že B˚uh je
schopen vykonat vše, co slíbí. Pˇrijal andˇelovu zvláštní zprávu úplnˇe
jinak než Marie, dívka z Nazareta, která upˇrímnˇe, s dˇetinskou vírou
[57]
odpovˇedˇela: “Hle, jsem služebnice Pánˇe; staˇn se mi podle tvého
slova.”
Lukáš 1,38
.
Narození Zachariášova, Abrahamova i Mariina syna mˇelo být
významným duchovním pouˇcením. Ukazuje totiž, jak tˇežko se uˇcíme
a jak snadno zapomínáme. Sami od sebe nejsme schopni udˇelat nic
dobrého. Všechno v nás však m˚uže vykonat Boží moc, pokud se jí
podˇrídíme a budeme vˇeˇrit. Zaslíbené dítˇe se narodilo z víry. Z víry
se rodí i duchovní život a schopnost ˇcinit dobro.
Na Zachariášovu otázku andˇel odpovˇedˇel: “Já jsem Gabriel,
který stojí pˇred Bohem; byl jsem poslán, abych k tobˇe promluvil
a oznámil ti tuto radostnou zvˇest.”
Lukáš 1,19
.
Pˇet set let pˇredtím
oznámil Gabriel Danielovi prorocké období, které mˇelo sahat až
do Kristova pˇríchodu. Zachariáš vˇedˇel, že konec tohoto období se
pˇriblížil, a proto se modlil za Mesiáš˚uv pˇríchod. Posel, který kdysi
pˇrinesl prorocké poselství, pˇrišel oznámit i jeho naplnˇení.
Andˇelova slova: “Já jsem Gabriel, který stojí pˇred Bohem,”
svˇedˇcí o tom, že má v nebi vysoké postavení. Když pˇrišel ozná-
mit poselství Danielovi, ˇrekl: “Není nikoho, kdo by mi dodával
sílu v tˇech vˇecech, kromˇe vašeho ochránce Míkaela [Krista].”
Da-
niel 10,21
.
O Gabrielovi se hovoˇrí také v knize Zjevení. ˇCteme, že
Spasitel “naznaˇcil to [co se má stát] prostˇrednictvím andˇela svému
služebníku Janovi”.
Zjevení 1,1
.
Andˇel Janovi ˇrekl: “Jsem jen slu-
žebník jako ty a tvoji bratˇrí proroci.”
Zjevení 22,9
.
Je obdivuhodné,
že právˇe andˇel, který stojí v nebi po boku Božího Syna, byl vybrán,
aby hˇríšným lidem oznámil Boží úmysly.
Zachariáš zapochyboval o tom, co mu andˇel sdˇelil, a proto
onˇemˇel. Andˇel mu ˇrekl: “Hle, onˇemíš. . . až do dne, kdy se to stane,
ponˇevadž jsi neuvˇeˇril mým slov˚um, která se svým ˇcasem naplní.”
Lukáš 1,20
.
Povinností knˇeze, který konal pˇred Bohem knˇežskou
službu, bylo modlit se za odpuštˇení hˇrích˚u všech lidí i celého národa
a za pˇríchod Mesiáše. Když to chtˇel Zachariáš uˇcinit, nemohl ze
sebe vypravit ani slovo.
Vyšel ven a chtˇel lidu požehnat, ale “dával jim jen znamení a
z˚ustal nˇemý”.
Lukáš 1,22
.
Lidé dlouho ˇcekali a už se zaˇcínali bát, že
ho zasáhl Boží soud. Když však vycházel ze svatynˇe, vyzaˇrovala mu
