Page 666 - Touha věků (2000)

662
Touha vˇek˚u
Tito andˇelé patˇrili k zástupu, který oˇcekával Ježíše v záˇrivém
oblaku, aby jej doprovodil do nebeského domova. Byli ze všech
nejvznešenˇejší. Pˇrišli k Ježíšovu hrobu pˇri Kristovˇe vzkˇríšení a
provázeli jej po celou dobu jeho života na zemi. Celé nebe dychtivˇe
oˇcekávalo, kdy jeho pobyt na svˇetˇe poznamenaném kletbou hˇríchu
skonˇcí. Nyní nadešel ˇcas, kdy se nebes˚um vracel jejich Král. Tito
dva andˇelé by se byli také rádi pˇripojili k zástupu a vítali Spasitele
spolu s ním. Avšak ze soucitu a lásky k lidem, které Spasitel na zemi
zanechal, z˚ustali, aby je potˇešili. “Což není každý andˇel jen duchem,
vyslaným k službˇe tˇem, kdo mají dojít spasení?”
Žid˚um 1,14
.
Kristus vystoupil do nebe v lidské podobˇe. Uˇcedníci vidˇeli, jak
jej zahalil oblak. Tentýž Ježíš, který s nimi chodil, rozmlouval a
modlil se, který s nimi lámal chléb, plavil se po jezeˇre v jejich
ˇclunech a který ještˇe ten den s nimi vystoupil na Olivovou horu,
nyní odešel k tr˚unu svého Otce. Andˇelé je ujistili, že právˇe ten
[531]
Ježíš, kterého vidˇeli odcházet do nebe, pˇrijde znovu tak, jak odešel.
Pˇrijde “v oblacích! Uzˇrí ho každé oko.”
Zjevení 1,7
. “
Zazní povel,
hlas archandˇela a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti,
kdo zemˇreli v Kristu, vstanou nejdˇríve.”
1.
Tesalonickým 4,16
. “
pˇrijde Syn ˇclovˇeka ve své slávˇe a všichni andˇelé s ním, posadí se na
tr˚unu své slávy.”
Matouš 25,31
.
Tak se naplní zaslíbení, které dal
Kristus svým uˇcedník˚um: “A odejdu-li, abych vám pˇripravil místo,
opˇet pˇrijdu a vezmu vás k sobˇe, abyste i vy byli, kde jsem já.”
Jan
14,3
.
Uˇcedníci se tedy mohli tˇešit z nadˇeje na opˇetovný pˇríchod
svého Pána.
Uˇcedníci se vrátili do Jeruzaléma a lidé na nˇe pˇrekvapenˇe hledˇeli.
Všichni si mysleli, že po výslechu a ukˇrižování Krista budou jeho
následovníci zdrceni a zahanbeni. Nepˇrátelé oˇcekávali, že je uvidí
smutné a poražené. Oni však záˇrili radostí a nadšením. V jejich
tváˇrích se odráželo nadpozemské štˇestí. Nenaˇríkali nad zklamanými
nadˇejemi, ale chválili Boha a vzdávali mu díky. S radostí vyprávˇeli
o Kristovˇe obdivuhodném vzkˇríšení a jeho nanebevstoupení a mnozí
jejich svˇedectví uvˇeˇrili.
Uˇcedníci se již nebáli budoucnosti. Vˇedˇeli, že Ježíš je v nebi a
stále má o nˇe zájem. Vˇedˇeli, že mají na Božím tr ˚unu Pˇrítele a horlivˇe
pˇredkládali své prosby Otci v Ježíšovˇe jménu. V posvátné úctˇe se
sklánˇeli k modlitbˇe a opakovali si Ježíšova slova: “Budete-li o nˇeco