87.
kapitola — Nanebevstoupení
Pˇrišel ˇcas, kdy mˇel Kristus vystoupit k tr ˚unu svého Otce. Chystal
se vrátit do nebeských pˇríbytk˚u jako božský vítˇez s trofejemi. Pˇred
svou smrtí ˇrekl Otci: Dokonal jsem “dílo, které jsi mi svˇeˇril”.
Jan
17,4
.
Po svém zmrtvýchvstání z˚ustal ještˇe nˇejakou dobu na zemi,
aby jej uˇcedníci mohli vidˇet ve vzkˇríšeném a oslaveném tˇele. Nyní
se chtˇel s nimi rozlouˇcit. Dokázal, že je živým Spasitelem. Uˇcedníci
si ho již nemusí spojovat s hrobem. Mohou na nˇeho vzpomínat jako
na Pána oslaveného pˇred celým vesmírem.
Ježíš se rozhodl vystoupit na nebesa z místa, které za svého života
na zemi ˇcasto posvˇecoval svou pˇrítomností. Nebylo to Davidovo
mˇesto na hoˇre Sijón ani sídlo chrámu na hoˇre Mórija. Na tˇechto
místech Ježíše tupili a zavrhli. Tamní lidé mˇeli srdce tvrdší než
skála a mocný pˇríliv milosti a lásky od sebe odráželi. Ježíš od nich
odcházel unavený a zarmoucený na Olivovou horu, aby si odpoˇcinul.
Když svatá Boží pˇrítomnost opouštˇela první chrám, zastavila se na
východním návrší, jako by se jí nechtˇelo z vyvoleného mˇesta odejít.
Podobnˇe stál Kristus na Olivové hoˇre a s bolestí v srdci hledˇel na
Jeruzalém. Háje a rokle hory byly posvˇecené jeho modlitbami a
slzami. Její pˇríkré svahy odrážely ozvˇenu jásavého volání zástupu,
který Ježíše prohlašoval za krále. Na úboˇcí hory našel domov u
Lazara v Betanii. Na jejím úpatí v zahradˇe Getsemane se modlil
a osamocen prožíval smrtelná muka. Z této hory mˇel vystoupit do
nebe a na jejím vrcholu má stanout i pˇri svém návratu. Nepˇrijde
již jako muž bolesti, ale jako oslavený a vítˇezný král se postaví na
Olivovou horu a potom zazní haleluja Žid˚u i hosana pohan˚u a hlasy
obrovského zástupu vykoupených budou provolávat: Korunujte jej
na Pána všeho!
Nyní šel Ježíš k hoˇre s jedenácti uˇcedníky. Prošli jeruzalémskou
bránou a mnoho lidí se za nimi zvˇedavˇe dívalo. V ˇcele uˇcedník˚u šel
ten, kterého pˇrední muži pˇred nˇekolika týdny odsoudili a ukˇrižovali.
Uˇcedníci netušili, že to bude jejich poslední setkání s Pánem. Ježíš s
nimi rozmlouval a znovu jim pˇripomínal svá dˇrívˇejší nauˇcení. Když
660
