Poslední setkání
653
Krist ˚uv život, je povolán zvˇestovat evangelium a pracovat pro zá-
chranu svých bližních. Proto byla založena církev a ten, kdo do ní
slavnostním slibem vstoupil, se tím zavázal ke spolupráci s Kristem.
“
Duch i nevˇesta praví: ‘Pˇrijd’!’ A kdokoli to slyší, at’ ˇrekne:
‘
Pˇrijd’!’”
Zjevení 22,17
.
Každý, kdo slyší toto pozvání, má je opako-
vat. Nezávisle na tom, co ˇclovˇek v životˇe dˇelá, by se mˇel pˇredevším
snažit získávat lidi pro Krista. Nemusí být schopen mluvit ke shro-
máždˇení, m˚uže však p˚usobit na jednotlivce. M˚uže jim pˇredávat
uˇcení, které od Pána pˇrijal. Služba se neomezuje jen na kázání. Patˇrí
k ní i péˇce o nemocné a trpící, pomoc chudým, povzbuzování sklíˇce-
ných a malovˇerných. Všude kolem nás jsou lidé zatížení vˇedomím
viny. Lidstvo neponižují tˇežkosti, dˇrina ˇci chudoba, ale vina a hˇrích.
Ty s sebou pˇrináší neklid a nespokojenost. Kristus chtˇel, aby jeho
služebníci pomáhali lidem, které sužuje nemoc hˇríchu.
Uˇcedníci mˇeli zaˇcít pracovat tam, kde byli. Nemˇeli se vyhýbat
ani tomu nejzatvrzelejšímu a nejbeznadˇejnˇejšímu prostˇredí. Podobnˇe
má každý kˇrest’an zaˇcít se zvˇestováním evangelia ve svém nejbliž-
ším okolí. I v naší vlastní rodinˇe mohou být lidé, kteˇrí touží po
soucitu a hladovˇejí po chlebu života. Mohou to být i dˇeti, které je
tˇreba vychovávat pro Krista. Pohany máme hned za dveˇrmi. Všichni
bychom mˇeli vˇernˇe pracovat v místˇe, kde se právˇe nacházíme. Potom
m˚užeme pod Božím vedením své pole p˚usobnosti rozšiˇrovat. Nˇekdy
se snad zdá, že práci na Božím díle omezují r ˚uzné okolnosti, pokud
však kˇrest’ané plní sv˚uj úkol vˇernˇe a svˇedomitˇe, pˇrinese jejich úsilí
ovoce i v nejodlehlejších koutech svˇeta. Kristovo p˚usobení na zemi
se omezovalo na zdánlivˇe malou oblast, a pˇresto se jeho poselství
dostalo k zástup˚um lidí ve všech zemích. B˚uh ˇcasto používá nejjed-
nodušších prostˇredk˚u k dosažení nejlepších výsledk˚u. Podle Božího
plánu mají být všechny ˇcásti jeho díla vzájemnˇe propojené, na sobˇe
závislé a v souladu, tak jako koleˇcka v soukolí. I ten nejprostší ˇclo-
vˇek se pod vedením Ducha svatého m˚uže pˇri práci na Božím díle
dotknout neviditelných strun a rozezvuˇcet je tak, že jejich melodie
bude po celé vˇeky znít i v nejvzdálenˇejších koutech zemˇe.
Nesmíme však zapomínat na pˇríkaz: “Jdˇete do celého svˇeta.”
Vyzývá nás, abychom pozvedli sv˚uj zrak a zamˇeˇrili se i na kraje
“
ležící za vámi”.
2.
Korintským 10,16
.
[525]
Kristus strhává pˇrehrady národnostních pˇredsudk˚u a uˇcí lásce ke
všem lidem. Vyvádí ˇclovˇeka z úzkého kruhu sobeckých zájm˚u, boˇrí
