628
Touha vˇek˚u
Smrt pro vˇeˇrícího ˇclovˇeka mnoho neznamená. Kristus o ní hovoˇrí
jako o nepatrném okamžiku. “Kdo zachovává mé slovo, nezemˇre
[503]
navˇeky. . . , neokusí smrti navˇeky.”
Jan 8,51.52
.
Pro kˇrest’ana je smrt
jen spánkem, chvílí ticha a tmy. Život je skryt s Kristem v Bohu, a
“
až se ukáže Kristus, náš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávˇe”
Koloským 3,4
.
Mrtví slyšeli, jak Ježíš na kˇríži zvolal: “Dokonáno jest.” Jeho
hlas pronikl stˇenami hrob˚u a probudil mrtvé ze spánku. Stejnˇe tomu
bude, až se Krist ˚uv hlas ozve z nebe. Pronikne do hrob˚u, otevˇre je a
mrtví v Kristu vstanou. Pˇri Spasitelovˇe zmrtvýchvstání se otevˇrelo
jen nˇekolik hrob˚u, pˇri jeho druhém pˇríchodu však uslyší jeho hlas
všechny Boží dˇeti a vyjdou ze svých hrob˚u k slávˇe nesmrtelného
života. Moc, která vyvedla z hrobu Krista, pˇrivede k životu i jeho
církev a oslaví ji s ním “vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i
panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto vˇeku,
tak i v budoucím”.
Efezským 1,21
.
[504]
