Page 593 - Touha věků (2000)

Rozsudek
589
Pilátovy pochybnosti
Pilát znovu navrhl, aby Ježíše propustili. “Ale Židé kˇriˇceli:
Jestliže ho propustíš, nejsi pˇrítel císaˇr˚uv.’”
Jan 19,12
.
Židé pokry-
tecky pˇredstírali, že jim jde o císaˇrovu nadvládu. Ve skuteˇcnosti byli
nejzatvrzelejšími odp˚urci ˇrímské vlády. Když se naskytla vhodná
pˇríležitost, tvrdˇe prosazovali své národnostní a náboženské zájmy;
když však chtˇeli uskuteˇcnit nˇejaký nekalý úmysl, vychvalovali cí-
saˇrskou moc. Tentokrát se snažili zniˇcit Krista, a proto pˇredstírali
vˇernost cizí vládˇe, kterou nenávidˇeli.
Dále ˇríkali: “Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaˇri.”
Jan 19,12
.
Dotkli se tím Pilátova slabého místa. ˇRímská vláda mu
ned˚uvˇeˇrovala, a Pilát dobˇre vˇedˇel, že taková zpráva by ho mohla
zniˇcit. Uvˇedomoval si, že pokud Žid˚um nevyhoví, obrátí sv˚uj zuˇrivý
hnˇev proti nˇemu. Ve své pomstychtivosti se nezastaví pˇred niˇcím.
Vzpomnˇel si, jak vytrvale usilovali o život muži, kterého bezd˚uvodnˇe
nenávidˇeli.
Pilát usedl na soudní stolici a znovu pˇredstavil Ježíše lidu: “Hle,
váš král!” Ozvaly se divoké výkˇriky: “Pryˇc s ním, pryˇc s ním, ukˇri-
žuj ho!” Pilát se hlasitˇe zeptal: “Vašeho krále mám ukˇrižovat?” Z
neˇcistých rouhavých úst se ozvalo: “Nemáme krále, jen císaˇre.”
Jan
[474]
19,14.15
Židovský národ si zvolil pohanského vládce, a tím se zˇrekl
Boží vlády. Boha jako svého krále zavrhl. Od této chvíle již Židé
nemˇeli svého Vykupitele. Nemˇeli krále, ale císaˇre. Tak daleko do-
vedli knˇeží a uˇcitelé vyvolený lid. Zodpovˇednost za to i za všechny
další strašné následky spoˇcívala na nich. Náboženští v˚udcové byli
pˇríˇcinou hˇríchu i zkázy národa.
Když Pilát vidˇel, že nic nepoˇrídí, ale že pozdvižení je ˇcím dál
vˇetší, omyl si ruce pˇred oˇcima zástupu a pravil: ‘Já nejsem vinen krví
toho ˇclovˇeka; je to vaše vˇec.’”
Matouš 27,24
.
S bázní a zahanbením
pohlédl na Spasitele. Kristus si jako jediný ze všech pˇrítomných
zachoval klid a z jeho tváˇre vyzaˇroval pokoj. Zdálo se, jako by se
kolem jeho hlavy rozlévalo tlumené svˇetlo. Pilát si pomyslel: Je
to B˚uh. Obrátil se k davu a prohlásil: Já nejsem vinen jeho krví.
Vezmˇete si ho a ukˇrižujte. Ale vy, knˇeží a v˚udcové, si pamatujte, že
já jej považuji za spravedlivého ˇclovˇeka. A za to, co se dnes stane,
at’ ten, koho tento muž prohlašuje za svého Otce, soudí vás, ne mne.