Rozsudek
581
“
Proto v nˇem p˚usobí mocné síly.”
Marek 6,16
;
Matouš 14,2
.
I pˇresto
si Herodes pˇrál Ježíše vidˇet. Naskytla se mu pˇríležitost zachránit
tomuto prorokovi život a doufal, že tím navždy vymaže ze své mysli
hroznou vzpomínku na to, jak mu na podnosu pˇrinesli krvavou
hlavu. Král byl však také zvˇedavý a myslel si, že když v Kristu
vzbudí nadˇeji na propuštˇení, udˇelá pro nˇeho tento vˇezeˇn vše, oˇc jej
požádá.
Krista doprovázela k Herodovi velká skupina knˇeží a starších.
Když dorazili na místo, vznesli rozˇcilení hodnostáˇri proti Kristu svá
obvinˇení. Herodes však vˇenoval jejich obžalobˇe jen malou pozornost.
Umlˇcel je, chtˇel totiž Krista sám vyslechnout. Pˇrikázal, aby mu
uvolnili pouta, a obvinil Ježíšovy nepˇrátele z hrubého zacházení. Se
soucitem hledˇel do klidné tváˇre Vykupitele svˇeta, v níž se zraˇcila
moudrost a ˇcistota. Herodes došel stejnˇe jako Pilát k pˇresvˇedˇcení, že
knˇeží obžalovali Krista ze zášti a nenávisti.
Herodes kladl Kristovi otázky, ale Spasitel mlˇcel. Na král ˚uv
pˇríkaz byli pˇredvedeni nemocní a r ˚uznˇe postižení lidé a Kristus mˇel
[467]
obhájit svou povˇest a pˇredvést zázrak. Lidé ˇríkají, že umíš uzdravovat
nemocné, ˇrekl Herodes. Chtˇel bych se pˇresvˇedˇcit, že zvˇesti, které o
tobˇe kolují, nejsou žádným výmyslem. Ježíš neodpovídal a Herodes
dále naléhal: Když m˚užeš dˇelat zázraky pro jiné, udˇelej ted’ nˇejaké
pro sebe, pom˚uže ti to. Znovu mu pˇrikázal: Ukaž nám znamení,
dokaž, že máš moc, kterou ti lidé pˇrisuzují. Ale Kristus stál jako by
nevidˇel a neslyšel. Boží Syn se stal ˇclovˇekem. Musel se proto chovat
tak, jak by se v podobné situaci choval ˇclovˇek. Nevykonal žádný
zázrak, aby si ušetˇril bolest a ponížení, které v takových chvílích
musejí lidé snášet.
Herodes slíbil, že když mu pˇredvede nˇejaký div, bude propuštˇen.
Kristovi žalobci vidˇeli jeho mocné zázraky na vlastní oˇci. Slyšeli, jak
pˇrikazoval mrtvému, aby vstal, a vidˇeli, jak poslušnˇe vyšel z hrobu.
Ted’ se báli, aby Kristus pˇred Herodem nˇejaký zázrak nepˇredvedl.
Ze všeho nejvíce se dˇesili projevu Ježíšovy moci. To by zmaˇrilo
všechny jejich plány a možná, že by je to stálo i život. Knˇeží i starší
plni úzkosti naléhavˇe opakovali svá obvinˇení proti Kristu. Kˇriˇceli, že
je zrádce a rouhaˇc. Zázraky koná z moci knížete d’ábl ˚u Belzebuba.
V síni nastal zmatek, každý vykˇrikoval nˇeco jiného.
Herodes už nemˇel tak citlivé svˇedomí jako v dobˇe, kdy jej He-
rodiada požádala o hlavu Jana Kˇrtitele. Tehdy se tˇrásl strachy a po
