Page 514 - Touha věků (2000)

510
Touha vˇek˚u
v pˇreplnˇených ulicích velkomˇesta a všude tam, kde lidé potˇrebují
útˇechu. Budeme-li dˇelat to, co za svého života na zemi dˇelal Ježíš,
m˚užeme si být jisti, že jdeme v jeho stopách.
Každý m˚uže být nˇejak užiteˇcný. “Chudé máte vždycky s sebou,”
ˇrekl Ježíš (
Jan 12,8
).
Nikdo si nesmí myslet, že pro nˇeho není v
Božím díle místo. Miliony lidí se v zajetí nevˇedomosti a hˇríchu ˇrítí
do záhuby, a dosud neslyšeli o Kristovˇe lásce.
Kdybychom byli na jejich místˇe a oni na našem, co bychom od
nich oˇcekávali? Naší nejvˇetší povinností je udˇelat pro nˇe vše, co
je v našich silách. Kristova životní zásada, podle níž bude každý z
nás souzen, zní: “Jak byste chtˇeli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve
všem jednejte s nimi.”
Matouš 7,12
.
Spasitel obˇetoval sv˚uj vzácný život proto, aby založil církev,
která bude schopna potˇešovat lidi v zármutku a pomáhat jim v poku-
šení. Spoleˇcenství vˇeˇrících m˚uže být chudé, bez vzdˇelání a neznámé,
a pˇresto m˚uže v rodinách, sousedství, v církvi i v “dalekých kra-
jích” vykonat v Kristovˇe moci dílo, jehož význam bude sahat až do
vˇeˇcnosti.
Církev však tuto ˇcinnost zanedbává, a proto si mnoho mladých
lidí neosvojí ani pouhé základy kˇrest’anského života. Svˇetlo, které
vzplálo v jejich srdcích, když jim Ježíš ˇrekl: “Tvoje hˇríchy jsou
odpuštˇeny,” by mohlo svítit dál, kdyby pomáhali potˇrebným. Životní
síla a nadšení svádí mnoho mladých lidí na nebezpeˇcnou cestu.
Pˇri správném nasmˇerování by se však mohli stát velikým zdrojem
požehnání. V práci pro druhé ˇclovˇek zapomíná sám na sebe.
[411]
Lidem, kteˇrí slouží svým bližním, poslouží nebeský Pastýˇr. Bu-
dou pít vodu života a budou nasyceni. Nebudou toužit po vzrušují-
cích zábavách a zmˇenách ve svém životˇe. Jejich hlavním zájmem
bude záchrana lidí, kteˇrí spˇejí k zahynutí. Vždy budou svému okolí
prospˇešní. Vykupitelova láska lidi spojuje a sjednocuje.
Uvˇedomíme-li si, že jsme Božími spolupracovníky, budeme se z
celé duše radovat z jeho zaslíbení a nadšenˇe o nich vyprávˇet druhým.
Když B˚uh povolal Mojžíše, aby sloužil nevzdˇelanému, neukáznˇe-
nému a vzpurnému lidu, dal mu zaslíbení: “Já sám p˚ujdu s vámi a
dám vám odpoˇcinutí.” “Já budu s tebou!”
2.
Mojžíšova 33,14
;
3,12
.
Tato slova jsou urˇcena všem, kdo jako Kristovi zástupci pomáhají
sužovaným a trpícím lidem.