508
Touha vˇek˚u
spoleˇcenství. “Každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná.”
1.
Jan˚uv 4,7
.
Lidé, které Kristus v den soudu pochválí, možná znali z teologie
jen velmi málo, ale žili podle Božích zásad. Poddávali se vlivu Ducha
svatého a byli požehnáním pro své okolí. I mezi pohany jsou dobˇrí
[409]
lidé. Dˇríve než k nim pronikla slova života, pˇrátelili se s misionáˇri a
s nasazením vlastního života jim pomáhali. Nˇekteˇrí pohané uctívají
Boha a ani o tom neví. Nikdo jim totiž Boží svˇetlo nezvˇestoval.
Pˇresto nezahynou. Neznají sice psaný Boží zákon, naslouchají však
jeho hlasu v pˇrírodˇe a žijí podle nˇej. Jejich skutky dokazují, že Duch
svatý zap˚usobil na jejich srdce a B˚uh je pˇrijal za své dˇeti.
Jak pˇrekvapeni a potˇešeni asi budou tito nejponíženˇejší mezi
národy a pohany, až jim Spasitel ˇrekne: “Cokoliv jste uˇcinili jednomu
z tˇechto mých nepatrných bratˇrí, mnˇe jste uˇcinili.”
Matouš 25,40
.
Také B˚uh se ve své nekoneˇcné lásce bude tˇešit z toho, jakou radost
jim jeho pochvalné uznání zp˚usobí.
Kristova láska se však neomezuje jen na urˇcité skupiny lidí.
Spasitel se ztotožˇnuje s každým ˇclovˇekem. Stal se jedním z nás,
abychom se mohli stát ˇcleny nebeské rodiny. Je Synem ˇclovˇeka, a
tedy i bratrem všech Adamových potomk˚u. Jeho následovníci se
nemají cítit odtrženi od okolního hynoucího svˇeta. Jsou souˇcástí
lidstva a nebe v nich vidí bratry hˇríšník˚u i svatých. Kristus miluje
i padlé a bloudící a každý dobrý skutek, který je pozvedá, každé
milosrdenství, které jim prokážeme, vnímá, jako bychom je prokázali
jemu samému.
B˚uh vysílá nebeské andˇely, aby sloužili dˇedic˚um spasení. Dnes
ještˇe nevíme, kdo k nim bude patˇrit, dosud se neukázalo, kdo zvítˇezí
a bude mít podíl na dˇedictví svatých. Nebeští andˇelé však procházejí
zemi kˇrížem krážem, potˇešují zarmoucené, chrání ty, kdo jsou v
nebezpeˇcí, a snaží se získat lidská srdce pro Krista. Nikoho neopo-
menou ani nepˇrehlédnou. B˚uh nedˇelá mezi lidmi rozdíly, stará se o
všechny stejnˇe, všichni jsou jeho stvoˇrením.
Vždy, když otevíráte dveˇre Kristovým chudým a trpícím, pˇri-
jímáte neviditelné andˇely. Vítáte nebeské bytosti a ony vnášejí do
vašeho domu svatou radost a pokoj. Z jejich úst se nesou chvalo-
zpˇevy, jejichž ozvˇena je slyšet až v nebi. Každý milosrdný skutek
tam zní jako hudba. Všechny, kdo nezištnˇe pracují v Božím díle,
považuje nebeský Otec za své nejvzácnˇejší poklady.
