506
Touha vˇek˚u
a zemi i moˇre stíhá jedna pohroma za druhou. Lidstvo ˇcelí niˇci-
vým vichˇricím, zemˇetˇresením, požár ˚um, záplavám a vraždám všeho
druhu. Kdo ví, co bude dál? Kde je bezpeˇcí? Ve svˇetˇe není nic jis-
tého. Lidé se proto rychle pˇripojují k v˚udc˚um, které si zvolili. S
netrpˇelivostí sledují každý jejich krok. Jedni s nadˇejí oˇcekávají pˇrí-
chod našeho Pána a pracují pro nˇeho. Jiní se nechávají vést prvním
a nejvˇetším odpadlíkem. Málokdo celým srdcem a celou duší vˇeˇrí,
že m˚užeme uniknout smrti a získat nebe.
Rozhodující okamžik se nepozorovanˇe pˇribližuje. Slunce stále
ještˇe svítí, vychází a zapadá, nebesa zvˇestují Boží slávu. Lidé jedí,
pijí, osévají pole a stavˇejí domy, žení se a vdávají, nakupují a pro-
dávají. Derou se kupˇredu a bojují o vyšší postavení. Chtˇejí se bavit,
napl ˇnují divadla, herny, tlaˇcí se na dostihy. Všude vládne rozruch
a napˇetí. Doba milosti se však již chýlí ke konci a pˇrípad každého
jednotlivce má být navˇeky uzavˇren.
Satan vidí, že už mu zbývá jen málo ˇcasu. A dokud neskonˇcí
doba zkoušky a dveˇre milosti se jednou provždy nezavˇrou, bude se
ze všech sil snažit lidi svést, oklamat, zamˇestnat, strhnout na svou
stranu.
Po staletí k nám z Olivové hory zaznívá závažné varovné po-
selství: “Mˇejte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena ne-
stˇrídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den
nepˇrekvapil jako past.” “Bud’te bdˇelí a proste v každý ˇcas, abyste
mˇeli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout pˇred
Synem ˇclovˇeka.”
Lukáš 21,34.36
.
[408]
