Page 500 - Touha věků (2000)

496
Touha vˇek˚u
je varoval a pˇredpovˇedˇel jejich zkázu. B˚uh se svou peˇcetí znovu
pˇriznal k dílu svého Syna. Uznal toho, koho Izrael zavrhl. Ježíš ˇrekl:
Tento hlas se neozval kv˚uli mnˇe, ale kv˚uli vám.”
Jan 12,30
.
Byl to
hlavní d˚ukaz o jeho mesiášství, znamení od Otce, které potvrzovalo,
že Ježíš mluví pravdu a že je Božím Synem.
Pˇritáhnu všechny k sobˇe”
Potom Kristus prohlásil: “‘Nyní je soud nad tímto svˇetem, nyní
bude vládce tohoto svˇeta vyvržen ven. A já, až budu vyvýšen ze
zemˇe, pˇritáhnu všecky k sobˇe.’ To ˇrekl, aby naznaˇcil, jakou smrtí má
zemˇrít.”
Jan 12,31-33
.
Pˇrišla rozhodující chvíle pro celý svˇet. Pokud
se stanu obˇetním beránkem za hˇríchy lidí, bude svˇet zachránˇen. Satan
ztratí svoji moc nad lidmi. Zniˇcený Boží obraz v ˇclovˇeku bude zase
obnoven a vˇeˇrící svatí nakonec zdˇedí nebeský domov. To vše pˇrinese
Kristova smrt. Spasitel si v duchu pˇredstavil vítˇezný okamžik. Vidˇel
kˇríž, dˇesivý a potupný nástroj v celé jeho hr˚uze, byl však ozáˇrený
slávou.
Dílo vykoupení ale není jediným ovocem kˇríže. Vesmír se pˇre-
svˇedˇcil o Boží lásce. Kníže tohoto svˇeta je vyvržen ven. Obvinˇení,
která satan vznášel proti Bohu a nebes˚um, jsou navždy vyvrácena.
Andˇelé i lidé jsou pˇritahováni k Vykupiteli, který ˇrekl: “A já, až
budu vyvýšen ze zemˇe, pˇritáhnu všecky k sobˇe.”
Jan 12,32
.
Když Kristus takto mluvil, stálo kolem nˇeho mnoho lidí a jeden z
nich poznamenal: “‘My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš má z˚ustat
na vˇeky; jak ty m˚užeš ˇríkat, že Syn ˇclovˇeka musí být vyvýšen? Kdo
je ten Syn ˇclovˇeka?’ Ježíš jim ˇrekl: ‘Ještˇe jen na malou chvíli je
svˇetlo mezi vámi. Dokud máte svˇetlo, neustávejte v cestˇe, aby vás
nepˇrekvapila tma; kdo chodí ve tmˇe, neví, kam jde. Dokud máte
svˇetlo, vˇeˇrte ve svˇetlo, abyste se stali syny svˇetla.’”
Jan 12,34-36
.
Aˇc pˇred nimi uˇcinil taková znamení, nevˇeˇrili v nˇeho.”
Jan 12,37
.
Jednou se zeptali Spasitele: “Jaké znamení uˇciníš, abychom je vidˇeli
a uvˇeˇrili ti?”
Jan 6,30
.
Ježíš již vykonal mnoho zázrak˚u, ale oni pˇred
nimi zatvrzele zavírali oˇci. Nyní promluvil sám Otec, nemohli už
žádat žádná další znamení, a pˇrece nechtˇeli uvˇeˇrit.
Pˇresto v nˇeho uvˇeˇrili i mnozí z pˇredních muž˚u, ale kv˚uli fari-
ze˚um se k nˇemu nepˇriznávali, aby nebyli vylouˇceni ze synagogy.”
Jan 12,42
.
Lidská chvála jim byla milejší než Boží. Radˇeji zapˇreli
[400]