42
Touha vˇek˚u
Stejnˇe jako Abraham s vírou vyšel na Boží výzvu a “nevˇedˇel,
kam jde”(
Žid˚um 11,8
),
a stejnˇe jako Izrael s vírou následoval obla-
kový sloup na cestˇe do Zaslíbené zemˇe, vydali se i pohanští mudrci
[35]
hledat zaslíbeného Spasitele. Východní zemˇe byla bohatá a mudrci
nevyšli s prázdnýma rukama. Bylo zvykem projevovat král ˚um i
ostatním vysoce postaveným lidem úctu nejr ˚uznˇejšími dary. Dítˇeti,
v kterém mˇel být požehnán celý svˇet, pˇrinesli mudrci ty nejvzácnˇejší
dary své zemˇe. Na cestˇe se ˇrídili hvˇezdou, a proto museli putovat
v noci. ˇCas si krátili opakováním známých výrok˚u a proroctví o
králi, kterého hledali. Vždy když se zastavili k odpoˇcinku, zkoumali
proroctví a stále více se utvrzovali v tom, že je vede B˚uh. Kromˇe
viditelného znamení hvˇezdy, jež jim ukazovala cestu, pocit’ovali na
sobˇe i p˚usobení Ducha svatého, a to je napl ˇnovalo nadˇejí. Cesta byla
dlouhá, ale radostná.
Jeruzalémské zastavení
Dorazili do Izraele, sestoupili z Olivetské hory a pohlédli na
Jeruzalém. Hvˇezda, která je po celou dobu namáhavé cesty vedla, se
zastavila nad chrámem a po chvíli zmizela z dohledu. Nedoˇckavˇe
vyrazili do mˇesta. Oˇcekávali, že všichni budou s radostí mluvit
o Mesiášovˇe narození. Vyptávali se však marnˇe. Odebrali se do
chrámu. Ale zdálo se, že ani tam — k jejich velkému pˇrekvapení
—
nikdo o právˇe narozeném králi nevˇedˇel. Jejich otázky se nese-
tkaly s nadšením, ale spíše s pˇrekvapením, strachem, a dokonce i s
opovržením.
Knˇeží stále opakovali tradiˇcní výklady. Vychvalovali své nábo-
ženství a svou vlastní zbožnost, vyvyšovali se nad ˇReky a ˇRímany,
které považovali za pohany a hˇríšníky všech hˇríšník˚u. Mudrci ne-
byli žádnými modláˇri a B˚uh si jich cenil víc než knˇeží, kteˇrí se k
nˇemu okázale hlásili. Pro Židy to však byli pohané. Dokonce ani
vyvolení strážci svatých proroctví nemˇeli pro jejich naléhavé otázky
porozumˇení.
O pˇríchodu mudrc˚u se brzy dozvˇedˇel celý Jeruzalém. Zvláštní
úˇcel jejich návštˇevy vyvolal rozruch a vše se rychle doneslo i ke králi
Herodovi. Tento lstivý Edomita byl zprávou o existenci pˇrípadného
soka pobouˇren. Jeho cesta k tr˚unu byla poskvrnˇena nesˇcetnými
vraždami. Byl cizincem a lid, kterému vládl, ho nenávidˇel. Jeho
