Page 445 - Touha věků (2000)

Hostina v Šimonovˇe domˇe
441
prozradila ji. Jidáše její jednání pobouˇrilo. Neˇcekal, co ˇrekne Kristus,
ale obracel se ke svým soused˚um a tiše odsuzoval Spasitele za to, že
trpí takové plýtvání. Jeho narážky byly velmi chytré a snadno mohly
vyvolat nespokojenost.
Jidáš byl mezi uˇcedníky pokladníkem a tajnˇe se z jejich skrom-
ných úspor obohacoval. Jejich nepatrný majetek se tak rychle zmen-
šoval. Vše, co se mu podaˇrilo získat, rychle ukládal do mˇešce. Peníze
se potom ˇcasto využívaly na pomoc chudým. Když se koupilo nˇeco,
co Jidáš nepovažoval za d˚uležité, ˇríkával: K ˇcemu takové plýtvání?
Proˇc se peníze nedaly radˇeji do mˇešce pro chudé, který mám u
sebe? Mariin ˇcin byl pravým opakem jeho sobectví a Jidáš se cí-
til zahanben. Chtˇel svoji námitku proti jejímu daru jako obvykle
zd˚uvodnit nˇejakou ušlechtilou pohnutkou. Obrátil se k uˇcedník˚um
a zeptal se: “‘Proˇc nebyl ten olej prodán za tˇri sta denár˚u a peníze
dány chudým?’ To ˇrekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale
že byl zlodˇej: mˇel na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní
[355]
dávalo.”
Jan 12,5.6
.
Jidáš nemˇel s chudými žádný soucit. Kdyby se
Mariin olej prodal a peníze se dostaly do jeho rukou, chudí by z nich
nic nemˇeli.
Jidáš si velice zakládal na svých schopnostech. Myslel si, že jako
pokladník ostatní uˇcedníky znaˇcnˇe pˇrevyšuje, a snažil se je o tom
pˇresvˇedˇcit. Získal si jejich d˚uvˇeru a mˇel na nˇe velký vliv. Uˇcedníci
uvˇeˇrili jeho pˇredstíranému zájmu o chudé a jeho lstivé obvinˇení
zp˚usobilo, že na Mariinu oddanost hledˇeli s ned˚uvˇerou. U stolu se
zaˇcalo ozývat reptání: “Naˇc taková ztráta? Mohlo se to prodat za
mnoho penˇez a ty dát chudým!”
Matouš 26,8.9
.
Uˇcinila, co mˇela”
Marie výtku slyšela. Zachvˇela se. Bála se, že sestra jí bude mar-
notratnost vyˇcítat. Možná i Mistr si bude myslet, že je lehkomyslná.
Beze slova omluvy ˇci vysvˇetlení se chtˇela vytratit. Náhle však za-
slechla Ježíš˚uv hlas: “Nechte ji! Proˇc ji trápíte?”
Marek 14,6
.
Všiml
si jejích rozpak˚u a strachu. Vˇedˇel, že svým ˇcinem chtˇela vyjádˇrit
vdˇeˇcnost za odpuštˇení hˇrích˚u, a utˇešil ji. Zvýšil hlas a umlˇcel všechno
reptání slovy: “Vykonala na mnˇe dobrý skutek. Vždyt’ chudé máte
stále kolem sebe, a kdykoli chcete, m˚užete jim ˇcinit dobˇre; mne však