62.
kapitola — Hostina v Šimonovˇe domˇe
Šimon z Betanie byl považován za Ježíšova uˇcedníka. Byl jedním
z mála farize˚u, kteˇrí se ke Kristu otevˇrenˇe hlásili. Uznával Ježíše
jako uˇcitele a doufal, že by mohl být i Mesiášem, ale nepˇrijal jej za
Spasitele. Jeho povaha se nezmˇenila a jeho zásady z˚ustaly nedotˇceny.
Ježíš uzdravil Šimona z malomocenství, a tím si jej získal. Pˇri
Kristovˇe poslední návštˇevˇe Betanie Šimon z vdˇeˇcnosti uspoˇrádal
pro Spasitele a jeho uˇcedníky hostinu. Sešlo se tam mnoho Žid˚u.
V Jeruzalémˇe panoval velký rozruch. Kristus a jeho poslání budily
tehdy vˇetší pozornost než kdy pˇredtím. Lidé, kteˇrí pˇrišli na hostinu,
sledovali každý jeho pohyb a nˇekteˇrí na nˇeho hledˇeli nepˇrátelsky.
Spasitel dorazil do Betanie šest dní pˇred Velikonocemi a jako
obvykle si šel odpoˇcinout do Lazarova domu. Zástupy poutník˚u,
které pˇricházely do mˇesta, rozšíˇrily zprávu, že Ježíš je na cestˇe do
Jeruzaléma a v sobotu z˚ustane v Betanii. Lidé jásali a hrnuli se tam.
Jedni mˇeli zájem o Ježíše, druzí chtˇeli ze zvˇedavosti vidˇet Lazara
vzkˇríšeného z mrtvých.
ˇCekali, že se od Lazara dozvˇedí, co se stane s ˇclovˇekem po
smrti. Pˇrekvapilo je, že jim nic neˇrekl. Nemˇel jim totiž co sdˇelit.
V Písmu ˇcteme: “Mrtví nevˇedí zhola nic. . . Jak jejich láska, tak
jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly.”
Kazatel 9,5.6
.
Lazar
však vydal jedineˇcné svˇedectví o Kristu. Proto byl také vzkˇríšen. S
jistotou rozhodnˇe prohlásil, že Ježíš je Boží Syn.
Zprávy, které návštˇevníci Betanie pˇrinášeli do Jeruzaléma, vy-
volávaly další rozruch. Všichni chtˇeli Ježíše vidˇet a slyšet. Byli
zvˇedaví, zda s ním do Jeruzaléma pˇrijde i Lazar a zda bude prorok
o Velikonocích korunován na krále. Knˇeží a pˇrední muži vidˇeli, že
jejich vliv mezi lidem stále slábne, a proto Ježíše ještˇe více nenávi-
dˇeli. Nemohli se doˇckat chvíle, kdy se jej navždy zbaví. ˇCas ubíhal
a oni se už zaˇcínali bát, že Ježíš do Jeruzaléma nakonec možná
ani nepˇrijde. Dobˇre si pamatovali, jak ˇcasto zmaˇril jejich vražedné
plány, a mˇeli strach, že i tentokrát prohlédl jejich úmysly a v˚ubec se
439
