Page 441 - Touha věků (2000)

Zacheus
437
Když bohatý mladík odešel od Ježíše, Mistr prohlásil: “Jak tˇežko
vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!” Uˇcedníky to
zarazilo. ˇRíkali si: “Kdo tedy m˚uže být spasen?”
Marek 10,23.26
.
Nyní se mohli pˇresvˇedˇcit, že mˇel Kristus pravdu. “Nemožné u lidí
je u Boha možné.”
Lukáš 18,27
.
Vidˇeli, jak m˚uže bohatý ˇclovˇek z
Boží milosti vejít do Božího království.
Zacheova náprava
Pˇredtím než Zacheus pohlédl do Kristovy tváˇre, ˇcinil skuteˇcné
pokání. Vyznal sv˚uj hˇrích dˇríve, než jej lidé obvinili. Podˇrídil se
hlasu Ducha svatého a zaˇcal žít podle slov, kterými kdysi B˚uh pro-
mluvil ke starému Izraeli a která platí i pro nás: “Když tv˚uj bratr
zchudne a nebude moci vedle tebe obstát, ujmeš se ho jako hosta
a pˇristˇehovalce a bude žít s tebou. Nebudeš od nˇeho brát lichváˇr-
ský úrok, ale budeš se bát svého Boha. Tv˚uj bratr bude žít s tebou.
Své stˇríbro mu nep˚ujˇcuj lichváˇrsky, na poskytované potravˇe nechtˇej
vydˇelávat.” “Nikdo nepoškodíte svého bližního, ale budeš se bát
[352]
svého Boha. Já jsem Hospodin, váš B˚uh.”
3.
Mojžíšova 25,35-37.17
.
Tato slova pronesl sám Kristus zahalený do oblakového sloupu. A
první odpovˇedí Zachea na Kristovu lásku byl právˇe projev soucitu s
chudými a trpícími.
Celníci byli mezi sebou domluveni, aby mohli lid snadnˇeji vydí-
rat, a vzájemnˇe si v podvádˇení pomáhali. Vydˇeraˇcství bylo v tehdejší
dobˇe témˇeˇr bˇežným jevem. Dokonce i knˇeží a rabíni, kteˇrí celníky
pohrdali, se pod rouškou svatého povolání nepoctivˇe obohacovali.
Jakmile se Zacheus poddal vlivu Ducha svatého, hned s nepoctivostí
skoncoval.
Pokání, které nepˇrináší zmˇenu, není pravé. Kristova spravedlnost
není rouchem k zakrytí nevyznaného a stále pokraˇcujícího hˇríchu.
Je to životní zásada, která pˇretváˇrí povahu a ovládá jednání. Svatost
je úplná odevzdanost Bohu, bezvýhradné podˇrízení mysli a života
nebeským zásadám.
Kˇrest’an má v bˇežném životˇe jednat stejnˇe, jako by jednal náš
Pán, a tak jej pˇredstavovat svˇetu. Z každého ˇcinu vˇeˇrícího ˇclovˇeka
by mˇelo být patrné, že jeho uˇcitelem je B˚uh. Na všech úˇcetních
knihách, úˇredních listinách, smlouvách, potvrzeních a smˇenkách
by mˇelo být napsáno “Svatost Hospodinu”. Kˇrest’an, který jedná