Page 387 - Touha věků (2000)

Pastýˇr
383
milosti. Nic jiného nedokáže pohnout lidským srdcem a posílit je tak
jako rozjímání o Boží lásce, která se zjevila v Synu. Kristus pˇrišel
obnovit v lidech Boží obraz a každý, kdo odvádí ˇclovˇeka od Krista,
jej pˇripravuje o možnost skuteˇcného rozvoje, o nadˇeji, smysl a krásu
života. Je zlodˇejem a lupiˇcem.
Pastýˇr a ovce
Kdo však vchází dveˇrmi, je pastýˇr ovcí.”
Jan 10,2
.
Kristus je
dveˇrmi i pastýˇrem. Vchází sám sebou. Obˇetováním sebe sama se
stal pastýˇrem ovcí. “Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá
své ovce jménem a vyvádí je. Když je má všecky venku, kráˇcí pˇred
nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.”
Jan 10,3.4
.
Ovce je jedním z nejplašších a nejzranitelnˇejších tvor˚u. Pas-
týˇri na Východˇe se o svá stáda bez pˇrestání neúnavnˇe starají. Za
[307]
hradbami mˇest bylo v dávných dobách stejnˇe jako i dnes nebez-
peˇcno. Nájezdníci z koˇcovných pohraniˇcních kmen˚u a divoké šelmy
ˇcíhali ve skalních úkrytech a pˇrepadali stáda. Pastýˇr stˇrežil svˇeˇrené
ovce a uvˇedomoval si, že i jeho život je ohrožen. Jákob, který se
staral o Lábanova stáda na cháranských pastvinách, popsal svoji
tˇežkou službu slovy: “Ve dne mˇe sužovalo vedro a v noci chlad.”
1.
Mojžíšova 31,40
.
Mladý David pásl stáda svého otce a s holýma
rukama se postavil proti lvu i medvˇedovi a vyrval jim ukradenou
ovci z tlamy.
Pastýˇr vodí své stádo pˇres skalnaté pahorky, lesy a divoké rokle
k travnatým pastvinám u ˇreky, bdí nad ním v horách za osamˇelých
nocí a chrání je pˇred zlodˇeji. S láskou peˇcuje o slabé a nemocné
ovce. Stádo se pak stává souˇcástí jeho života. Váže jej k nˇemu pevné
pouto lásky. I když je stádo veliké, pastýˇr zná každou ovci. Každá
má své jméno a slyší na pastýˇrovo volání.
Stejnˇe jako zná své ovce pozemský pastýˇr, zná své po svˇetˇe
rozptýlené stádo i Pastýˇr nebeský. “Budete mými ovcemi, ovcemi,
které já pasu, vy lidé, a já vám budu Bohem, je výrok Panovníka
Hospodina.”
Ezechiel 34,31
.
Ježíš ˇríká: “Povolal jsem tˇe tvým jmé-
nem, jsi m˚uj.”
Izajáš 43,1
. “
Hle, vyryl jsem si tˇe do dlaní.”
Izajáš
49,16
.
Ježíš zná každého z nás a naše slabosti se ho dotýkají. Zná nás
jménem. Zná d˚um, ve kterém žijeme, i jména všech jeho obyvatel.