Page 306 - Touha věků (2000)

302
Touha vˇek˚u
vali, že se neodvažuje uplat ˇnovat sv˚uj nárok, protože sám není zcela
pˇresvˇedˇcen o božské podstatˇe svého poslání. Svými úvahami dávali
prostor satanovi, který v nich zaséval nevíru. Ta potom pˇrinášela své
ovoce — nepochopení a odpadnutí.
Jeden z rabín˚u se trochu jízlivˇe zeptal: “Jaké znamení uˇciníš,
abychom je vidˇeli a uvˇeˇrili ti? Co dokážeš? Naši otcové jedli na
poušti manu, jak je psáno: ‘Dal jim jíst chléb z nebe.’”
Jan 6,30.31
.
Židé uctívali Mojžíše jako toho, kdo jim dal manu. Vzdávali
chválu pouhému nástroji a zapomínali na skuteˇcného dárce. Jejich
otcové reptali proti Mojžíšovi a popírali jeho božské poslání. Oni pak
ve stejném duchu odmítali Ježíše, který jim pˇrinášel Boží poselství.
Ježíš jim ˇrekl: ‘Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal
Mojžíš.’” Dárce many stál mezi nimi. To Kristus vodil Židy pouští a
každý den je sytil nebeským chlebem. Mana byla symbolem pravého
chleba z nebe, a tím je životodárný Duch, který vychází z nekoneˇcné
[243]
Boží plnosti. Ježíš ˇrekl: “Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a
dává život svˇetu.”
Jan 6,33
.
Nˇekteˇrí posluchaˇci si stále ještˇe mysleli, že Ježíš hovoˇrí o po-
míjejícím chlebu, a prosili: “Pane, dávej nám ten chléb stále!”
Jan
6,34
.
Ježíš jim pak otevˇrenˇe ˇrekl: “Já jsem chléb života.”(
Jan 6,35
)
Symbol, který Kristus použil, Židé znali. Mojžíš pod vedením
Ducha svatého ˇrekl: “ ˇClovˇek nežije pouze chlebem, ale. . . vším, co
vychází z Hospodinových úst.”
5.
Mojžíšova 8,3
.
Prorok Jeremjáš
napsal: “Jakmile se objevila tvá slova, pozˇrel jsem je. Tvá slova
mi byla útˇechou a radostí srdce.”
Jeremjáš 15,16
.
I rabíni používali
rˇcení, že jíst chleba v duchovním smyslu znamená zkoumat zákon a
konat dobré skutky. ˇCasto se ˇríkalo, že až pˇrijde Mesiáš, bude celý
Izrael nasycen. Uˇcení prorok˚u objasˇnovalo hluboký duchovní vý-
znam zázraˇcného nasycení zástupu. Kristus chtˇel toto pouˇcení pˇredat
posluchaˇc˚um v synagoze. Kdyby byli rozumˇeli Písmu, pochopili
by i jeho slova: “Já jsem chléb života.” Den pˇredtím dal Ježíš una-
venému a vyˇcerpanému zástupu chléb, aby jej nasytil. Obˇcerstvili
se a jejich tˇelo se posilnilo. Kristus jim však chtˇel dát i duchovní
sílu k vˇeˇcnému životu. ˇRekl: “Kdo pˇrichází ke mnˇe, nikdy nebude
hladovˇet, a kdo vˇeˇrí ve mne, nebude nikdy žíznit.” Potom ale dodal:
Vidˇeli jste mˇe, a pˇrece nevˇeˇríte.”
Jan 6,35.36
.
Duch svatý svˇedˇcil lidem o Kristu a B˚uh jim jej zjevoval. Každý
den mˇeli pˇred oˇcima zjevné d˚ukazy o jeho moci, a pˇresto žádali další