Návrat uˇcedník˚u
287
Nikdo nemˇel v životˇe tolik práce a zodpovˇednosti jako Ježíš. A
jak ˇcasto se modlil! Udržoval neustálé spojení s Bohem. Znovu a
znovu o nˇem ˇcteme: “ ˇCasnˇe ráno, ještˇe za tmy, vstal a vyšel z domu;
odešel na pusté místo a tam se modlil.” “Scházely se k nˇemu celé
zástupy, aby ho slyšely a byly uzdravovány ze svých nemocí. On
však odcházíval na pustá místa a tam se modlil.” “V tˇech dnech vyšel
na horu k modlitbˇe; a celou noc se tam modlil k Bohu.”
Marek 1,35
;
[231]
Lukáš 5,15.16
;
Lukáš 6,12
.
Spasitel zasvˇetil celý sv˚uj život službˇe lidem, a pˇresto cítil po-
tˇrebu vzdálit se od rušných cest a od zástup˚u, které za ním každý
den pˇricházely. Musel pˇrerušit svoji práci pro druhé, vyhledat klidné
místo a ztišit se v niˇcím nerušeném spoleˇcenství se svým Otcem.
Ježíš žil jako jeden z nás, zakusil naše potˇreby i naši slabost. Byl
zcela závislý na Bohu. Na modlitbách v ústraní prosil o Boží sílu,
aby mohl splnit své poslání a obstát ve zkoušce. Ve svˇetˇe hˇríchu
Ježíš trpˇelivˇe snášel všechny boje a muka. Ve spoleˇcenství s Bohem
nalézal útˇechu a radost a odkládal vše, co jej tížilo a trápilo.
Volání lidstva se v Kristu dostávalo k nekoneˇcnˇe milosrdnému
Otci. Ježíš jako ˇclovˇek pokornˇe prosil pˇred Božím tr˚unem, dokud
jeho lidství neprostoupil nebeský proud, který spojoval lidství s
božstvím. Neustálým spojením s Bohem pˇrijímal od Boha život, aby
ho mohl dávat svˇetu. Totéž máme dˇelat i my.
Vybízí nás: “Pojd’te sami stranou.” Kdybychom se jeho slovy
ˇrídili, byli bychom silnˇejší a užiteˇcnˇejší. Uˇcedníci vyhledali Ježíše a
všechno mu ˇrekli. On je povzbudil a pouˇcil. Když si udˇeláme ˇcas,
pˇrijdeme za Ježíšem a svˇeˇríme se mu se svými potˇrebami, nezklame
nás a ochotnˇe nám pom˚uže. Je tˇreba, abychom se nauˇcili Spasiteli
více d˚uvˇeˇrovat. “Božský bohatýr, Otec vˇeˇcnosti, Vládce pokoje”,
“
na jehož rameni spoˇcine vláda,” je “Divuplný rádce”.
Izajáš 9,5
.
Zve nás k sobˇe, abychom jej prosili o moudrost. “Dává všem bez
výhrad a bez výˇcitek.”
Jakub˚uv 1,5
.
Každý, kdo se uˇcí od Boha, by mˇel žít jiným životem než svˇet a
mít osobní zkušenost s poznáváním Boží v˚ule. Potˇrebujeme naslou-
chat, jak Boží hlas promlouvá k našemu srdci. Když se pˇred Bohem
ztišíme a s pokojem v duši budeme oˇcekávat jeho hlas, uslyšíme
jej. ˇRíká nám: “Dost už! Uznejte, že já jsem B˚uh.”
Žalm 46,11
.
Jen tak najdeme pravý odpoˇcinek a ˇrádnˇe se pˇripravíme na úˇcast
v Božím díle. Potom nás i uprostˇred uspˇechaného davu a v návalu
