278
Touha vˇek˚u
rými budou muset projít, zjevuje jim podstatu i plán celého zápasu.
Upozor ˇnuje je na nebezpeˇcí, kterým budou muset ˇcelit, i na nutnost
sebezapˇrení. Chce, aby vše dobˇre zvážili a nenechali se zaskoˇcit
nepˇrítelem. Nebudou bojovat proti tˇelu, ale “proti mocnostem, silám
a všemu, co ovládá tento vˇek tmy, proti nadzemským duch˚um zla”.
Efezským 6,12
.
Utkají se s nadpˇrirozenými silami, ale mají jistou
i nadpˇrirozenou pomoc. Pomoc armády všech nebeských bytostí.
Duch svatý, zástupce V˚udce Hospodinova vojska, sestoupí na zem
a ujme se velení. Nezáleží na tom, kolika hˇrích˚u a omyl ˚u jsme se
dopustili ani jaké máme chyby. Boží milost je urˇcena všem, kdo ji s
lítostí v srdci hledají. Všemohoucí B˚uh pomáhá každému, kdo mu
d˚uvˇeˇruje.
Ježíš ˇrekl: “Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; bud’te
tedy obezˇretní jako hadi a bezelstní jako holubice.”
Matouš 10,16
.
Kristus nikdy nezamlˇcoval pravdu. Vždy však mluvil s láskou. Ve
styku s lidmi byl velmi ohleduplný, uvážlivý a pozorný. Nikdy se
neprojevoval hrubˇe, nemluvil zbyteˇcnˇe pˇrísnˇe a nezraˇnoval citlivé
lidi. Neodsuzoval lidskou slabost. Neohroženˇe napadal pokrytectví,
nevˇeru a nepravost. ˇCinil to však s nesmírnou lítostí. Plakal nad
svým milovaným mˇestem Jeruzalémem, které jej odmítlo pˇrijmout
jako cestu, pravdu a život. Zavrhli Spasitele, který je miloval tak,
že mu lítost zlomila srdce. Cenil si každého ˇclovˇeka. Vyzaˇrovala z
nˇeho nebeská d˚ustojnost, a pˇresto se s láskou sklánˇel ke každému
ˇclenu Boží rodiny. V každém ˇclovˇeku vidˇel padlou bytost, kterou
pˇrišel zachránit.
Kristovi služebníci nemají jednat na základˇe vlastního popudu.
Potˇrebují být v úzkém spojení s Bohem, jinak se nechají unést hnˇe-
[224]
vem, dají volný pr˚uchod svému “já” a ˇreknou mnoho nevhodných
slov. Jejich projev pak bude nˇeˇcím úplnˇe jiným než rosou ˇci tichým
deštˇem, který svlažuje vadnoucí rostliny. Budou dˇelat pˇresnˇe to, co
chce satan, vždyt’ to jsou jeho zp˚usoby. V hnˇevu a obvi ˇnování se
projevuje jeho duch. Boží služebníci však mají pˇredstavovat Boha.
B˚uh si pˇreje, aby používali jen nebeskou mˇenu, pravdu, která nese
jeho podobu. Zlo mají pˇremáhat Kristovou mocí. Jejich síla je v
Kristovˇe slávˇe. Stále mají mít na pamˇeti jeho lásku. Potom mohou
hlásat evangelium s nebeským taktem a vlídností. Pokud se vždy
ovládnou, bude jejich jednání svˇedˇcit o pravdˇe daleko p˚usobivˇeji
než ten nejpádnˇejší d˚ukaz.
