24
Touha vˇek˚u
ˇcást ukazovala na nˇeho. Byla to živá a duchovnˇe povznášející boho-
služba. Žid˚um se však duchovní život z obˇrad˚u vytratil, drželi se jen
bezduchých forem. Spoléhali se na obˇeti a obˇrady, místo aby svou
d˚uvˇeru vkládali v Krista, kterého obˇet’ pˇredstavovala. Rabíni a knˇeží
se snažili nahradit to, co jim chybˇelo, a zvyšovali své požadavky.
ˇCím však byli pˇrísnˇejší, tím ménˇe se v nich projevovala Boží láska.
Svou svatost mˇeˇrili množstvím obˇrad˚u, ale jejich srdce byla plná
pýchy a pokrytectví.
Jejich podrobné a únavné pˇredpisy znemožˇnovaly zachovávání
zákona. Lidé, kteˇrí chtˇeli sloužit Bohu a snažili se dodržovat všechna
rabínská naˇrízení, trpˇeli. Nenacházeli pokoj, stále je pronásledovaly
výˇcitky svˇedomí. Satan je chtˇel znechutit, zmást jejich pˇredstavu
[17]
o Boží povaze a znevážit jejich víru. Doufal, že se mu podaˇrí ob-
hájit to, co hlásal pˇri své vzpouˇre v nebi — že Boží požadavky
jsou nespravedlivé a není možno jim dostát. “Dokonce ani Izrael
nezachovává zákon,” prohlašoval.
Židé toužili po pˇríchodu Mesiáše, ale mˇeli zkreslenou pˇredstavu
o jeho poslání. Neˇcekali vysvobození z hˇríchu, ale z ˇrímské moci.
Vzhlíželi k Mesiáši, který pˇrijde jako dobyvatel, zlomí moc utlaˇco-
vatel ˚u a uˇciní z Izraele svˇetovou velmoc. To vše je nakonec pˇrivedlo
k tomu, že Spasitele zavrhli.
V dobˇe Kristova narození byl židovský národ pod cizí vládou
a zmítaly jím vnitˇrní nepokoje. Židé sice smˇeli mít svoji vlastní
správu, ale nic nemohlo zastˇrít skuteˇcnost, že nad nimi vládne ˇRím.
Nedokázali se smíˇrit s omezováním své moci. ˇRímané si vyhrazo-
vali právo jmenovat a odvolávat veleknˇeze. Tento úˇrad byl ˇcasto
získáván podvodem, úplatky, a dokonce i vraždou. Knˇežství tak
stále více upadalo. Knˇeží však mˇeli i pˇresto velikou moc a sobecky
jí využívali pro své zištné zájmy. Lidé se museli podˇrizovat jejich
bezohledným požadavk˚um, a ještˇe platit ˇRíman˚um vysoké danˇe. To
[18]
vedlo k všeobecné nespokojenosti. Lid se ˇcasto bouˇril. Chamtivost a
násilí, nevˇera a duchovní otupˇelost rozkládaly národ zevnitˇr.
Nenávist k ˇRíman˚um a národní i duchovní hrdost vedly Židy k
tomu, že stále pˇrísnˇe lpˇeli na svém zp˚usobu bohoslužby. Úzkost-
livým dodržováním náboženských obˇrad˚u se knˇeží snažili udržet
úctu k svatosti. Lid, který žil v temnotˇe a pod neustálým útlakem, i
vládnoucí vrstva, jež žíznila po moci, toužili po pˇríchodu Mesiáše.
Doufali, že pˇrem˚uže jejich nepˇrátele a vrátí Izraeli království. Zkou-
