Page 110 - Touha věků (2000)

106
Touha vˇek˚u
Všichni, kdo se zasvˇetili Bohu, šíˇrí svˇetlo. B˚uh je povˇeˇruje, aby
se s ostatními dˇelili o bohatství jeho milosti. Slibuje: “Obdaˇrím je i
okolí svého pahorku požehnáním a v pravý ˇcas sešlu vydatný déšt’;
budou to deštˇe požehnání.”
Ezechiel 34,26
.
Filip ˇrekl Natanaelovi: “Pojd’ a pˇresvˇedˇc se!” Nechtˇel po nˇem,
aby pˇrijal svˇedectví nˇekoho jiného, ale aby se sám šel na Krista
podívat. Od chvíle, kdy Kristus vystoupil k Otci, jej na zemi zastupují
jeho uˇcedníci. Jedním z nejúˇcinnˇejších zp˚usob˚u, jak pˇrivést lidi
ke Kristu, je odrážet jeho charakter v každodenním životˇe. Vliv,
jakým p˚usobíme na své okolí, nezávisí ani tak na tom, co ˇríkáme,
jako na tom, jací jsme. Lidé mohou odmítat náš zp˚usob myšlení,
mohou pohrdat naším pˇresvˇedˇcením a odolávat našim výzvám. Život
naplnˇený nezištnou láskou je však d˚ukazem, který nemohou popˇrít.
Zásadovost a Kristova pokora má ve svˇetˇe velkou váhu.
Kristovo uˇcení bylo výrazem vnitˇrního pˇresvˇedˇcení a zkušenosti.
Lidé, kteˇrí se uˇcí od Krista, se stávají uˇciteli podle božského ˇrádu.
Boží slovo zvˇestované ústy ˇclovˇeka, který je jím sám posvˇecen, má
životodárnou moc. Pˇritahuje posluchaˇce a pˇresvˇedˇcuje je, že toto
slovo je živé.
Když nˇekdo pˇrijme pravdu s láskou, která je v ní obsažena, pro-
jeví se to v jeho chování i ˇreˇci. Hlásá to, co sám o Slovˇe života slyšel,
co sám vidˇel a pˇrijal, aby i ostatní mohli spolu s ním poznávat Krista.
Ve svˇedectví z jeho úst, jichž se dotkl žhavý uhlík z oltáˇre(
Izajáš
6,6
),
poznají vnímaví lidé pravdu, která ˇclovˇeka posvˇecuje.
Tomu, kdo se snaží pˇredat svˇetlo dál, B˚uh žehná. “Budou to deštˇe
požehnání.”
Ezechiel 34,26
. “
Kdo obˇcerstvuje, bude též obˇcerstven.”
Pˇrísloví 11,25
.
B˚uh by mohl uskuteˇcnit sv˚uj zámˇer a zachránit hˇríš-
níky i bez našeho pˇrispˇení. Máme-li se však povahou podobat Kristu,
musíme se podílet na jeho díle. Chceme-li s ním prožívat radost z
pohledu na lidi vykoupené jeho obˇetí, musíme s ním spolupracovat
na jejich záchranˇe.
První projev Natanaelovy víry — bezvýhradný, opravdový a
upˇrímný, znˇel Ježíšovi jako hudba. “Ježíš mu odpovˇedˇel: ‘Ty vˇeˇríš
proto, že jsem ti ˇrekl: Vidˇel jsem tˇe pod fíkem? Uvidíš vˇeci daleko
vˇetší.’”
Jan 1,50
.
Spasitel s radostí oˇcekával šíˇrení svého díla. Tˇešil
se, až bude kázat evangelium poníženým, uzdravovat zkroušené a
vyhlašovat svobodu zajatc˚um hˇríchu. Pˇri pomyšlení na požehnání,
která lidem pˇrinesl, Ježíš dodal: “Amen, amen, pravím vám, uzˇríte